Navzdory pesimismu spotřebitelů, který ukazují měkké indikátory, zůstává poptávka domácností silná. To se projevuje i na inflaci, jež nepřestává překvapovat vyššími hodnotami.
ČNB i v červnu reagovala na vývoj cen razantním zvýšením sazeb, nová bankovní rada ale zřejmě ukáže dalšímu většímu zvyšování sazeb stopku.
Poslední data z reálné ekonomiky byla poněkud v protikladu k předstihovým indikátorům. Zatímco nálada v průmyslu zůstává stále dobrá, průmyslová výroba v dubnu poklesla více, než se čekalo (-3,2 % y/y), a březnová data byla navíc revidována směrem dolů téměř o 2 pb (z 0,8 % y/y na -0,9 % y/y).
Naproti tomu nálada spotřebitelů, která se aktuálně pohybuje na nejnižších úrovních od dluhové krize v roce 2012, se na tržbách v maloobchodě ještě neprojevila. Maloobchodní tržby bez prodejů motorových vozidel vzrostly po sezónním očištění o 6,4 %, což bylo sice dáno do značné míry nízkou srovnávací základnou, ale i v meziměsíčním vyjádření se držely na relativně vysoké úrovni. Oproti březnu vzrostly o 0,1 %.
Navzdory spotřebitelskému pesimismu se dařilo i sektoru služeb, který není v maloobchodních tržbách zahrnut. Tržby ve službách meziměsíčně vzrostly o 1,8 % a aktuálně se pohybují 4 % nad předpandemickými úrovněmi. I když k dobrému výsledku maloobchodu mohly do jisté míry přispět nákupy uprchlíků, zdá se, že se pesimismus spotřebitelů v jejich nákupech zatím výrazněji neprojevil.
V květnu spotřebitelské ceny vzrostly o 16 % – o 1,1 pb více, než očekávala prognóza ČNB. Stejně jako v dubnu nejvíce k růstu cen přispěl oddíl bydlení, voda, energie, paliva (5,7 pb). Oproti dubnu ale došlo ke zrychlení tempa růstu cen potravin. Ty se meziročně zvýšily o 15,1 %, a přispěly tak k růstu inflace o 2,6 pb.
Pesimismus spotřebitelů se zatím na chuti utrácet významně neprojevil.
Ne vše lze ale přičítat externím faktorům, které bezpochyby působí na růst cen energií a potravin. Ceny rostly napříč spotřebitelským košem. Zjevný byl vyšší růst cen oděvů a obuvi, než by odpovídalo sezónním vzorcům, a stále svižně rostou ceny ve stravování a ubytování, ale i v ostatních službách.
ČNB vyhodnotila vyšší než očekávanou inflaci jako proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři, tak vůči scénáři s prodlouženým horizontem měnové politiky. V souladu s tímto hodnocením na svém červnovém zasedání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 1,25 pb na 7,00 %, tedy více než by odpovídalo alternativnímu scénáři, ale méně než ukazuje základní scénář. Se základním scénářem je konzistentní další strmý nárůst úrokových sazeb a bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty jako výrazně proinflační a působící ve směru potřeby dalšího znatelného zpřísnění měnové politiky.
Na tiskové konferenci guvernér Rusnok potvrdil přítomnost ČNB na devizovém trhu, která je na týdenních schůzkách potvrzována a prodlužována.
Jak bude postupovat nová bankovní rada (Rusnoka, Bendu a Nidetzkého vystřídá Zamrazilová, Kubelková a Frait), je těžké odhadovat. Nová prognóza (4. 8.) zřejmě posune výhled inflace i sazeb ještě směrem vzhůru. Přesto bude Aleš Michl hlasovat pro stabilitu sazeb. Hlasování ostatních členů bankovní rady není jasné. Na jednu stranu rostoucí inflace bude vzbuzovat obavy z roztočení inflační spirály, na druhou stranu nadměrné zvýšení sazeb by mohlo příliš utlumit ekonomiku. Další razantní zvýšení sazeb tak považujeme za vysoce nepravděpodobné, ale jemné ladění se vyloučit nedá. Náš základní scénář počítá se stabilitou sazeb ve zbytku letošního roku.
Hlavním rizikem pro ekonomiku zůstávají výpadky v dodávkách komodit. Riziko vidíme i v neukotvenosti inflačních očekávání, pokud by nová bankovní rada přešla na příliš holubičí směr.
Inflaci táhnou ceny nejen obchodovatelného, ale i neobchodovatelného zboží. Domácí poptávkové tlaky jsou silné.
