ECB zvyšuje úrokové sazby navzdory zhoršujícím se ekonomickým vyhlídkám. Nutí ji k tomu zrychlující inflace i slabé euro. Inflace v blízkosti dvouciferných hodnot bude nutit centrální banku k dalšímu zvyšování sazeb.
Do konce roku očekáváme další dvě zvýšení sazeb o 50 bb. Naopak ekonomickou aktivitu by měly podporovat fiskální stimuly, jejich výše je ale stále nejistá.
První údaje z reálné ekonomiky za 3. čtvrtletí vesměs překvapily negativně. Maloobchodní tržby sice ještě vzrostly v meziměsíčním vyjádření o 0,3 %, což však bylo méně, než čekal trh a v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 0,9 % méně. Zklamala i průmyslová výroba. Meziroční pokles o 2,4 % byl sice z velké části způsoben volatilními irskými daty, ale i bez jejich započtení je patrný klesající trend růstu průmyslové výroby.
Zhoršování ekonomické situace je jednoznačně vidět hlavně na předstihových měkkých indikátorech. Spotřebitelská důvěra se v září propadla na historická minima a podle průzkumů Evropské komise klesá důvěra i v průmyslu a ve službách. Stejný obrázek ukazují rovněž indexy nákupních manažerů PMI, které se již třetí měsíc po sobě drží pod 50, hladinou oddělující expanzi od kontrakce. Aktuální hodnoty PMI ukazují na propad HDP zemí eurozóny ve 3. čtvrtletí o 0,1 % y/y. Z pohledu jednotlivých zemí je na tom nejhůře Německo kvůli silné závislosti na ruském plynu, kde se PMI propadl na nejnižší hodnoty od května 2020 (45,9). Naopak ve Francii se PMI v září vrátil po srpnovém propadu zpět na 50.
Napjaté vztahy s Ruskem se s výbuchy plynovodu Nord Stream ještě zhoršily, ale zásobníky plynu zemí EU jsou plné z 80 %. Tento cíl byl přitom původně stanoven na 1. listopad.
Důvěra v ekonomiku povážlivě klesá.
ECB zvýšila základní sazby o 75 bb. Depozitní sazba je nyní 0,75 %. Zároveň v tiskovém prohlášení ECB jednoznačně deklarovala plán ve zvyšování sazeb pokračovat, a to kvůli rostoucí inflaci i inflačním očekáváním. Na tiskové konferenci prezidentka Lagarde nejenže nenaznačila, jak rychle bude ECB zvyšovat sazby, ale ani nekvantifikovala neutrální sazbu, ke které by chtěla ECB směřovat. Aktuální nastavení sazeb je však podle jejích slov od neutrální sazby ještě hodně vzdálené.
Spolu s rozhodnutím o sazbách byla zveřejněna i nová prognóza. V ní byl přehodnocen výhled inflace směrem vzhůru, naopak růst ekonomiky pro příští rok poměrně výrazně směrem dolů. Přesto zůstává ECB oproti konsenzu Bloombergu mírně optimističtější (0,7 % y/y). ECB totiž nečeká v eurozóně recesi.
Odhadovat další vývoj sazeb je velice nejisté, ale dá se předpokládat, že na dalších zasedáních v říjnu a v prosinci ECB opět zvýší sazby, ovšem zřejmě již méně než dnes. Očekáváme 50 bb. Nutit ji k tomu bude kromě inflace, která se v září vyšplhala až na 9,7 % (jádrová na 4,7 %), i slabé euro, jež zdražuje dovozy a přispívá k inflačním tlakům. Poslední zářijová inflační čísla potvrdila, že k růstu cen nejvíce přispívají energie, ale zároveň se inflační tlaky přelévají i do neenergetického zboží a do služeb.
Co se týká rozšiřování spreadů mezi výnosy dluhopisů jednotlivých zemí eurozóny, ECB stále deklaruje připravenost použít svůj nový nástroj (Transition Protection Instrument, TPI). Zatím ho však nepoužila.
Nejistota ohledně dodávek plynu, vysokých cen energií, ale i akcelerující inflace a utahování měnové politiky – to jsou hlavní rizika, kterým bude eurozóna v nejbližších měsících čelit.
ECB již podruhé v řadě pro sebe netypicky zvýšila poměrně razantně sazby. Reálné sazby zůstávají negativní.
