Fed pokračuje v rychlém tempu zvyšování sazeb. V září opět zvýšil o 75 bb a podle všeho by podobným tempem mohl pokračovat i příště. Vzhledem k tomu, co ohledně dalšího vývoje měnové politiky Fed signalizuje, je pravděpodobnost recese v příštím roce vysoká, přestože aktuální stav ekonomiky zůstává dobrý.
Vesměs to signalizovala i data zveřejněná v září. Bohužel negativně překvapila inflace, sekundární efekty zpomalují a budou zpomalovat její pokles.
Zářijová data z trhu práce byla téměř ideální: silná tvorba pracovních míst, nárůst míry nezaměstnanosti díky zvýšení míry participace a mírné zpomalení růstu mezd. Síla trhu práce by ještě měla vydržet, zatím ekonomika nezpomalila natolik, aby ho brzdila, a navíc trh práce reaguje se zpožděním. Dobrý stav trhu práce umožňuje domácnostem udržovat stabilní spotřebu, což se projevilo na solidních maloobchodních tržbách. Domácnostem pomohl i pokles cen benzínu, který se projevil také ve zlepšení spotřebitelské důvěry a mírném poklesu inflačních očekávání. Dobrá finanční pozice domácností podpořila i služby, jak je patrné ze silného indexu ISM ve službách. V expanzi zůstává i výrobní index ISM a stabilně uspokojivá, i když nijak mimořádně silná, byla také čísla o vývoji průmyslové výroby.
Na růst má momentálně výrazně negativní vliv sektor rezidenčních nemovitostí, kvůli kterému by měla být výkonnost ekonomiky slabá i ve třetím čtvrtletí. Dopad rychlého růstu sazeb na celkovou výkonnost ekonomiky by však měl být postupný, takže letos by ještě recese být nemusela. Už v prvním pololetí příštího roku je však její riziko poměrně vysoké, především pokud by se začala zhoršovat situace na trhu práce.
Inflační tlaky trvají, ale rychle slábnou.
Inflace v září překvapila nepříjemně. Pokračující pokles cen benzínu sice pomohl k dalšímu zpomalení celkové inflace, ovšem to bylo jediné pozitivum. Pokračoval silný růst cen potravin, ale především se projevovaly jasné známky sekundárních efektů od předchozího růstu cen energií a mezd do položek jádrové inflace. Zrychlení růstu cen tak bylo jednoznačně široce založené a implikuje, že zpomalování inflace bude pozvolné a že stále hrozí vznik inflační spirály. Situaci navíc podstatně zhoršuje zrychlující růst nájmů, který souvisí především s předchozím silným růstem cen nemovitostí. Nájmy mají velkou váhu v inflačním koši (zhruba třetinu v celkové inflaci a necelou polovinu v jádrové) a jsou velmi setrvačné, budou tedy negativně ovlivňovat inflaci po dlouhou dobu a měnová politika Fedu s tím není schopna nic udělat. Malou útěchou je, že ve Fedem preferované míře inflace (PCE neboli Personal Consumption Expenditure index) mají nájmy výrazně nižší váhu než v CPI.
Fed už po tom, co dlouhé měsíce spal, nejenže plně zohlednil dosavadní negativní vývoj inflace, ale dostal se až do stavu akutní paniky. V září již potřetí za sebou zvýšil sazby o 75 bb a je možné, že dodá i čtvrté stejné zvýšení. Zároveň výrazně zvedl odhad konečné výše sazeb a zhoršil jak výhled růstu ekonomiky, tak výhled inflace. Podle našeho názoru po období nadměrného optimismu přišlo období přehnaného pesimismu. Jednak řada indikátorů naznačuje jasný pokles inflačních tlaků, jednak dosavadní růst sazeb teprve začíná působit. Je značně pravděpodobné, že zvýšení sazeb na 4 % se v ekonomice naplno projeví až v době, kdy jí bude už pouze škodit, protože inflace už bude zvládnuta. Přehnaná horlivost Fedu tak velmi pravděpodobně povede k recesi, které se bylo možné vyhnout.
K poklesu se začínají otáčet inflační očekávání.
