HDP eurozóny ve 3. čtvrtletí rostl. I když se eurozóna pravděpodobně recesi nevyhne, předstihové indikátory ukazují, že bude zřejmě velmi mírná.
Zároveň inflační tlaky zdaleka nepolevují a ECB bude muset pokračovat v utahování měnových podmínek. Shoda na tom, jak rychle a jak dlouho, mezi členy Rady guvernérů nepanuje.
Po sérii zklamání maloobchodní tržby v září překvapily pozitivně, když meziměsíčně vzrostly o 0,4 %. Tento výsledek ale nezměnil celkový obrázek, který ukazuje klesající trend maloobchodních tržeb již ve třech po sobě následujících čtvrtletích. Na poklesu maloobchodních tržeb se podepisuje vysoká inflace a s ní spojený pokles disponibilních příjmů i propad důvěry. Poptávka po zboží je ale také zasažena přesunem ke službám, které nejsou ve statistikách maloobchodních tržeb zahrnuty. Celkově tak spotřeba domácností byla jedním z důvodů, proč růst HDP ve 3. čtvrtletí skončil v kladných číslech (0,2 % q/q).
Průmyslová výroba v září vzrostla nad očekávání, o 0,9 % m/m, ale stejně jako v předchozím měsíci byly výsledky ovlivněny volatilními irskými daty. Bez nich průmyslová výroba v podstatě stagnovala (0,1 % m/m) a zůstává 0,8 % pod předpandemickými hodnotami – nad ně se soudě podle předstihových indikátorů jen tak nedostane. PMI ve zpracovatelském průmyslu v listopadu mírně vzrostly, ale hodnota 47,3 je stále poměrně značně pod 50. Index PMI ve službách hodnotou 48,6 také překvapil pozitivně. Tyto výsledky ukazují na stagnaci či velmi mírný pokles ve 4. čtvrtletí letošního roku.
Inflace v říjnu vzrostla na 10,6 %, přičemž růst cen netáhly pouze energie a potraviny, ale i zboží, které je součástí jádrové složky inflace. Inflační tlaky jsou široce založené. V listopadu inflace poprvé po roce a půl zpomalila a po dlouhé době překvapila nižšími než očekávanými hodnotami. 10 % je ale stále vysoko nad cílem ECB, navíc jádrová inflace zůstala stejně jako v říjnu na 5 %. Rostoucí inflační tlaky pomáhají argumentaci jestřábích členů Rady guvernérů ECB, kteří volají po agresivnějším zvyšování sazeb. Rada guvernérů není v současné době jednotná. Na prosincovém zasedání se tak bude rozhodovat, zda zvýší sazby o 50 nebo 75 bb. Ve světle nižších listopadových inflačních čísel dáváme mírně vyšší pravděpodobnost zvýšení jen o 50 bb. Na druhou stranu zvýšení o 75 nelze vyloučit.
Kromě zvyšování úrokových sazeb udělala ECB první krok ke snížení vlastní bilance. Tento krok byl v listopadu sice malý, ale v následujících měsících by postupné snižování bilance, tedy jakési kvantitativní utahování, mělo pokračovat. Jedná se o splátky půjček, které byly poskytnuty v rámci TLTRO a jejichž podmínky ECB zpřísnila na svém posledním zasedání v říjnu. Dne 23. listopadu byly uskutečněny první splátky ve výši 296 mld. EUR. Vzhledem k velikosti celkových půjček 2,1 bil. EUR se jedná o poměrně malé množství, které trh prakticky nepocítí, další splátky by ale trh ovlivnit mohly.
Kromě rizika prohloubení energetické krize hrozí eurozóně nebezpečí, že kvůli inflačním tlakům bude centrální banka nucena zvyšovat sazby razantněji a ekonomika se propadne do hlubší recese. Regionální rozdíly bude ECB tlumit flexibilitou měnové politiky, ale zvýšení spreadů mezi Německem a některými vysoce zadluženými zeměmi může pro jejich financování znamenat vážný problém.
