Banky hledají další cesty, jak vydělat na placení, říká šéf Air Bank

V jaké fázi je nyní propojování?
Probíhá regulatorní schvalování celé transakce v Česku a na Slovensku. Obvykle to trvá tři až čtyři měsíce, čekáme, že by mohlo být dokončeno během dubna. A v Monetě zároveň probíhá příprava na navyšování kapitálu. Poté můžeme transakci vypořádat, to nastane podle předpokladů někdy v polovině roku. Dokud není vše schváleno, můžeme se s Monetou bavit jen o malém okruhu věcí. Nemůžeme si ukazovat interní čísla, klientská data ani koordinovat obchodní výsledky.

Přijdete tedy v polovině roku k prázdnému stolu?
To ne, už teď se na integraci připravujeme. Bavíme se, jak poskládáme týmy, připravujeme strukturu. Až bude vše schválené, začneme sdílet data. Uvidíme, jak se chovají klienti, co se jim líbí, co ne. Díky tomu pak dokážeme říct, jak by to mohlo vypadat dohromady.

Znamená to, že v polovině roku vznikne jedna spojená banka?
To ještě ne. Vznikne sice jeden spojený tým, ale dál budou fungovat dvě banky. Změní se vlastník jedné banky, ale přímá fúze banky nebo nějaké propojení značek je ještě daleko. V tom spojeném týmu si postupně řekneme, jakou strategii chceme naplňovat a jaké značky k tomu využijeme. Ale určitě nejméně 12 měsíců poběží značky beze změny. Třeba Air Bank a Zonky jsou už dnes propojené, je to jedna firma, ale držíme obě značky. Víme, že Zonky má silnou pozici, je to známá platforma, která umožňuje lidem půjčovat si mezi sebou peníze, a proto má smysl její značku dál udržovat.

Je tedy možné, že vedle sebe dlouhodobě zůstanou také Moneta a Air Bank?
Jistá pravděpodobnost tu je, u bankovních značek ovšem nižší. Vedle toho Home Credit, který je také součástí transakce, má dlouhou tradici na trhu, je to velmi robustní značka a je velmi pravděpodobné, že ji budeme chtít držet i ve střednědobém horizontu.

Nezbrzdí transakci současná makroekonomická nestabilita?
Nemělo by to mít dopad, výsledky obou firem ukazují, že jsou to zdravé firmy. S dopady inflace se bude potýkat celý trh. Některým klientům může způsobit těžkosti se splácením a s tím, aby měli dost hotovosti. Bude se měnit i jejich chování, kvůli inflaci se začnou víc zajímat, jak ochránit své úspory. Začnou víc spořit, budou přemýšlet, jak investovat. Součástí naší transakce jsou také úspory z rozsahu, i ty pak udělají banku odolnější. Řadu věcí nebude třeba dělat dvojmo. Například náklady na jádro bankovního systému jsou podobné, ať obsluhujete jeden, či dva miliony klientů.

Jste jedním z vrcholových manažerů skupiny PPF, která působí v Rusku, mimo jiné prostřednictvím Home Creditu. Na rozdíl od jiných firem jste se odtud nestáhli, proč?
Na to byste se musel zeptat přímo ve vedení PPF. Já zodpovídám za Air Bank a naše expozice vůči Rusku je nulová, takže o tom žádnou debatu vést ani nemohu.

Museli jste kvůli sankcím obstavit účty ruských občanů či firem?
Jsou spíše případy, kdy kvůli sankčním seznamům není možné posílat peníze na některé účty. Obstavovat jsme nemuseli nic. Je to možná i tím, že Air Bank se zaměřuje na běžné retailové klienty, nejsme banka pro klienty, kteří hledají spíše privátní bankovní služby než standardizovaný systém obsluhy přes digitální kanály.

Jedním z hlavních argumentů pro spojení Monety a Air Bank bylo, že se vzájemně doplní zákaznické segmenty. Zjednodušeně řečeno, mladší generace u Air Bank a starší klienti v Monetě. Nehrozí však, že nakonec neoslovíte ani jednu skupinu?
To hrozí vždy. Ale myslím, že už jsme ukázali, že umíme měnit bankovní trh. Stojí to hlavně na schopnostech týmu a na tom bychom chtěli stavět dál. Budeme pro klienty dostupnější a budeme jim moci nabídnout nové služby, které nyní nemáme, jako třeba firemní účty. Místo nynějších 32 poboček jich najednou bude 187 a počet bankomatů stoupne trojnásobně na více než 900. Podstatná část našich aktivit i Monety míří na tuzemské retailové klienty, což je pozice, v níž není žádná jiná banka na trhu. A také nám pomůže, že nemáme žádné další vlastníky. Když se rozhodneme něco udělat, nemusíme čekat, co na to řeknou zahraniční matky.

Plánujete v posílené sestavě rozšířit záběr i na nové skupiny klientů, třeba na podnikatele?
Moneta už nyní služby pro podnikatele má, zaměřuje se spíše na ty menší. V tom budeme pokračovat. Neplánujeme ale oslovovat korporátní klienty či velké podniky. V Air Bank nás segment živnostníků zajímal už dříve. Statisticky se dá předpokládat, že desetina klientů má aktivní podnikání, mohou to být živnostníci nebo spolumajitelé firmy. A firemní nebo živnostenský účet byl jednou z nejpoptávanějších služeb.

Proč jste je tedy nespustili?
Čekali jsme, až dostatečně vyrosteme. Navíc jsme přidávali další služby pro současné klienty. Bylo pro nás naléhavější připravit a rozšířit poskytování hypoték než vstoupit do nového segmentu. Ale nyní jsme do toho „dorostli“.

Podařilo se vám vybudovat poměrně dravou značku. Představujete vyzyvatelskou banku. Nemáte obavy, že o tuto charakteristiku po spojení s Monetou přijdete?
Toho se nebojím. Není to otázka velikosti, ale týmu, který na tom bude dál pracovat. Dokonce si myslím, že se nám to ve větším týmu může dělat lépe. Apple je jedna z největších firem na světě a nikdo o ní neřekne, že je šedivá a zpátečnická.

Ale co když vaši firemní kulturu převálcuje ta, které přijde s lidmi z Monety?
Oba týmy jsou zhruba stejně velké, tudíž nemyslím, že by jedna kultura mohla převálcovat tu druhou. Kultura vychází z lidí, kteří v dané firmě jsou, a z toho, jak se chovají. Je zřejmé, že spojením obou týmů vznikne něco jiného, to bude součástí změny, jen si budeme muset říci, kam to chceme posouvat.

Na diskusních fórech zaznívá, že pro mnoho klientů bude spojení Air Bank s Monetou konečná…
Hlas klientů vždy hraje roli. Ale je třeba poslouchat všechny – a my víme, že naprostá většina klientů počká až na praktické kroky, které přinesou nějaké změny, a podle toho se zachovají. Je dobré poslouchat i ty klienty, kteří dopředu prohlašují, že s námi skončí. Většinou tak sdělují své největší obavy. A nyní se nejvíc bojí, co jim přinese změna, kterou si sami nezvolili. A proto je s tím potřeba pracovat.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok i další ekonomové už připouštějí, že kvůli vysoké inflaci může letos růst HDP spadnout na nulu. Co to bude znamenat?
Růst máme jako lidé programově v sobě, je to vize blahobytu. Když rok nebo dva není, znamená to, že – ať už jako fyzická osoba, či jako firma – musíte omezit výdaje. Nyní navíc větší podíl utratíte za věci, které mají „technický“ charakter, jako je elektřina nebo vytápění. A úspory se hledají především v investicích do budoucího rozvoje, což na dlouhou dobu zbrzdí ekonomiku. Dopadům se nevyhneme, jejich hloubka a délka záleží na tom, jak dlouho bude trvat současná situace.

Co to bude znamenat pro bankovní trh a pro vás?
Banky v Česku to ustojí, jsou dostatečně kapitalizované. Pokud to vezmu z pozitivního pohledu, lidé nyní více přemýšlejí, jak zabezpečit své peníze, a v tom jim mohou banky vyjít vstříc. Dnes má nějakou formu investic méně než 10 procent lidí, na Západě je to i pětkrát víc. Nejde o to, aby banky „tlačily“ klienty do investičních produktů, jimž lidé nerozumějí, ale aby je víc vzdělávaly, možná připravily dostupnější služby. Druhá oblast, kde musejí být banky aktivnější, jsou hypotéky.

A jak?
Růst úrokových sazeb zhoršuje nejen dostupnost bydlení, pocítí ho také klienti, kterým končí fixace a nyní budou platit víc. A je na bankách, aby pomohly klientům tohle období přečkat. Air Bank například nespolupracuje s třetími stranami v oblasti distribuce, zaměřujeme se na existující klienty. V období, kdy je velký tlak na ceny, nám to umožní dát klientům lepší podmínky.

Banky loni poskytly rekordní objem hypoték, teď jejich objem klesá. Kde mohou nahradit tento výpadek zisku?
Hypotéky nepatří pro banky mezi nejziskovější produkty. Při vysokých objemech, které tu v posledních letech byly, to pro banky bylo zajímavé, ale z hlediska ziskovosti na jednu korunu to není nejvýnosnější. Banky to spíše vnímají jako dlouhodobou službu. Velkou příležitost vidím právě v nabízení investic a dodatečné zisky mohou mít i u služeb souvisejících s placením.

Vrátí se poplatky za uskutečněné transakce?
To rozhodně ne. Ale placení je stěžejní oblastí, kterou banky poskytují retailovým klientům. A pokud budou schopny přijít s přidanou hodnotou, pak je tu potenciál pro růst. Lidé naši mobilní aplikaci použijí třeba 30krát za měsíc, kontrolují zůstatky nebo pomocí ní platí. A pokud do toho banky dokážou přinést třeba služby typu objednání jídla nebo srovnávače zboží, lépe propojí malé podnikatele s drobnými klienty a ještě na tom zprostředkování mohou vydělat. Jde o to, aby tu přidanou hodnotu vnímal i klient.

Autor: Martin Petříček
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/michal-strcula-air-bank-placeni-fuze-moneta-ppf.A220329_173514_ekonomika_ven