Fed přiostřuje svoji rétoriku

Ekonomická aktivita

Většina růstových ukazatelů zveřejněných v průběhu dubna zůstala silná. Týká se to konjunkturálních indikátorů (ISM, PMI), průzkumů regionálních Fedů i „tvrdých“ dat o vývoji maloobchodních tržeb a průmyslové produkce. Určité známky ochlazování se projevují na trhu s rezidenčními nemovitostmi, který ale byl přehřátý, takže jde o vítaný vývoj. HDP v prvním čtvrtletí však navzdory dobrým růstovým ukazatelům klesl, a to kvůli vysokému deficitu zahraničního obchodu a pomalejšímu růstu zásob. Konečná spotřeba však proti minulému čtvrtletí zrychlila na 2,6 % mezičtvrtletně anualizovaně. Problematický zůstává stav trhu práce. Prezident Fedu potvrdil, že trh práce zůstává přehřátý, a že tedy hrozí riziko vzniku mzdově-inflační spirály. Tempo růstu mezd sice postupně zrychluje, ale stále zaostává za výší inflace. To při trvajícím nedostatku volné pracovní síly, kdy přetrvává převaha nabízených pracovních míst nad počtem registrovaných nezaměstnaných, může lehko vést k tlaku na růst mezd, ať už přes zvýšenou mobilitu (přetahování pracovní síly), nebo přes výrazné zrychlení růstu mezd u stávajících zaměstnanců.

HDP negativně ovlivnily zahraniční obchod a zásoby.

Inflace a centrální banka

Samotná data o inflaci přinesla v dubnu spíše úlevu díky tomu, že nepřekonala očekávání a u jádrové inflace za ním dokonce mírně zaostala. Potvrzuje se tak, že inflace aktuálně prochází vrcholem a v příštích měsících by měla začít zpomalovat. Další vývoj inflace bude klíčový pro měnovou politiku Fedu. Jeho mluvčí v průběhu dubna výrazně přiostřili svoji rétoriku, takže na konci měsíce už trh počítal se čtyřmi po sobě jdoucími zvýšeními sazeb o 50 bb. Zvýšení sazeb o 50 bb na květnovém zasedání je vysoce pravděpodobné, ale další postup bude silně záviset na vývoji inflace, a to nejen na její velikosti, ale také na její struktuře. Kvůli bazickému efektu by měla inflace zpomalovat, ovšem především zpočátku velmi pomalu. Pokud se tento hlavní scénář naplní, je pravděpodobný rychlý růst sazeb nad 2 % a jejich posun na nebo mírně nad neutrální úroveň v příštím roce. Možný je však také rychlejší pokles inflace, zejména pokud by výrazněji klesaly některé specifické položky související s pandemií (především ojetiny) a pokud by došlo k poklesu cen energií. Pak by byl růst sazeb pomalejší a pouze by se přiblížily k neutrální úrovni. Naopak kdyby se výrazněji začaly projevovat sekundární dopady inflace, Fed by zvyšoval sazby ostře a zřetelně nad neutrální úroveň.

Rizika

Největším rizikem je aktuálně inflace a na ni vázaný růst sazeb. V extrémním případě by rychlý a výrazný růst sazeb mohl vést až k recesi, ale k té by mohlo dojít nejdříve v příštím roce. Válka na Ukrajině má na USA pouze malý bezprostřední dopad, rizika sekundárních dopadů jsou však nezanedbatelná. Jde především o růst cen komodit, narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců a dopady možného zpomalení růstu v Evropě, zejména pokud by problémy s dodávkami energie trvaly delší dobu. Negativní dopady může mít i epidemie v Číně a s ní související výpadky výroby.

Osobní spotřeba a fixní investice ale zůstaly silné.