Česká ekonomika rostla nad očekávání. Růst o 2,8 % y/y táhla stejně jako v předchozích čtvrtletích především spotřeba a tentokrát pomohly i investice. Inflace zůstává v horní polovině inflačního pásma a ČNB drží sazby na 3,5 %, kde pravděpodobně zůstanou i v příštím roce.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
HDP ve 3. čtvrtletí rostlo nad očekávání
Ekonomická aktivita
Měsíční statistiky za září potvrdily stejný obrázek ekonomiky jako předchozí měsíce s výjimkou maloobchodních tržeb. Spotřeba domácností je v letošním roce hlavním tahounem ekonomiky, ale zářijové maloobchodní tržby vzrostly pouze o 2,6 % y/y oproti očekávaným 4 % y/y. Zpomalení bylo způsobeno především slabšími prodeji pohonných hmot a nepotravinářského zboží. Z jednoho slabšího čísla ale nelze dělat závěry, že by slábla spotřebitelská poptávka. Tržby v maloobchodě jsou tradičně velmi volatilní.
Na zpomalení růstu maloobchodních tržeb v září měla určitý vliv i vysoká srovnávací základna v oddíle oblečení a obuv, kterou letos spotřebitelé ve velkém realizovali již v srpnu, zatímco vloni byly nákupy silnější v září. Podle našeho názoru by měla silná domácí spotřeba pokračovat, a to navzdory ochlazujícímu trhu práce. V říjnu došlo k nárůstu podílu nezaměstnaných osob ze 4,5 % na 4,6 % navzdory obvyklému sezónnímu poklesu. Nezaměstnanost je o 0,8 pb vyšší než ve stejném období loňského roku. I tak se ale řadí k jedné z nejnižších v EU a její aktuální růst vnímáme spíše jako návrat k přirozené míře.
Průmyslová výroba vzrostla meziročně o 0,4 %, jinými slovy pokračuje víceméně ve stagnaci a impulsy k většímu oživení ji v letošním roce zřejmě nečekají, alespoň podle předstihového indikátoru PMI, který v říjnu zklamal, když poklesl z 49,2 na 47,2 bodu, nejnižší hodnotu od začátku roku. Naopak obrázek stavebnictví zůstává příznivý. Stavebnictví pokračovalo v dvouciferném růstu, tentokrát o 12,8 % y/y a stále platí, že hlavním tahounem zůstávají velké infrastrukturní investice. Naopak bytová výstavba klesá. Za prvních devět měsíců letošního roku bylo zahájeno o téměř 8 % bytů méně než za stejné období předchozího roku.
Inflace a centrální banka
Podle Českého statistického úřadu vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 2,5 %. To je o 0,2 pb více, než jsme čekali. Odchylka šla z velké části na vrub volatilním potravinám, ale celkový obrázek se nemění. Ve směru nižší inflace nadále působí ceny energií i ceny zboží. Naopak ceny služeb rostou stále svižně (4,6 % y/y, v září rostly o 4,7 % y/y). Podle člena bankovní rady Jakuba Seidlera by se přirozené tempo růstu cen služeb pro konvergující ekonomiku mělo pohybovat mezi 3,5 a 4 %. Aktuální tempo růstu cen služeb tak vnímá bankovní rada jako proinflační riziko a jeden z důvodů, proč pokračovat v relativně přísné měnové politice.
Na listopadovém zasedání ČNB podle očekávání ponechala sazby beze změny. Repo sazba zůstává na 3,5 %. Zároveň si bankovní rada slovy guvernéra nechává všechny možnosti otevřené s tím, že další pohyb sazeb tak může být jak dolů, tak nahoru. Bankovní rada zároveň vyhodnotila rizika prognózy v souhrnu jako proinflační. Neměníme tak náš základní scénář a stále očekáváme stabilní sazby i v příštím roce.
Bankovní rada měla k dispozici i novou prognózu. Nepřekvapivě byl posunut kurz koruny směrem k silnějším hodnotám. Změny ve výhledu inflace byly marginální. Zajímavý je posun výhledu sazeb směrem vzhůru v roce 2027. To bylo ale způsobeno tím, že v prognóze nebylo zahrnuto nedávné rozhodnutí o odkladu emisních povolenek na dopravu a vytápění – je vysoce pravděpodobné, že příští prognóza výhled sazeb posune opět směrem dolů.
Rizika
Hlavními riziky pro českou ekonomiku jsou nadále geopolitické napětí a pomalý růst exportních partnerů.
