Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Předstihové indikátory ukazují slábnutí optimismu

PPF banka

6/10/2021 | 2 minuty čtení

Vytisknout
Kopírovat odkaz

Rostoucí ceny a nedostatek některých komponent, to jsou hlavní faktory, které dopadají na náladu v eurozóně. ECB ale stále věří, že cenové tlaky jsou jen přechodné, a superuvolněná měnová politika by tak i nadále měla výrazně stimulovat ekonomický růst.

Ekonomická aktivita

Průmyslová výroba v eurozóně v červenci pozitivně překvapila, když meziměsíčně vzrostla o 1,5 %, což znamenalo meziroční nárůst o 7,6 %.

Předstihové indikátory naopak tak optimisticky nevyzněly. Indexy nákupních manažerů PMI v září poklesly. Kompozitní PMI za celou eurozónu poklesl o 2,8 bodu na 56,1. Jedná se již o druhý pokles v řadě. V srpnu kompozitní PMI poklesl o 1 bod. Interpretace výsledků PMI není jednoznačná. Zatímco před pandemií výsledky PMI poměrně věrně ukazovaly stav reálné ekonomiky, od vypuknutí pandemie jsou čísla s reálnou ekonomikou spjata mnohem méně. Otázkou tedy zůstává, jestli pokles PMI značí výrazný pokles v rychlosti oživení.

Z historického pohledu jsou hodnoty PMI stále velice vysoko, a tedy ukazují na rychlý růst i v září, dynamika HDP ve 3. čtvrtletí zůstane silná. Větší než očekávaný pokles PMI ale může ukazovat na rizika zpomalení v posledním čtvrtletí letošního roku. Detaily PMI ukazují, že optimismus se vytrácí jak ve zpracovatelském průmyslu, tak v sektoru služeb. Hlavním problémem zůstává nedostatek některých komponent a zároveň rostoucí ceny vstupů.

Další ze sledovaných měkkých indikátorů, německý index IFO, sice neklesl tolik jako PMI, ale mírnější pokles byl důsledkem předchozího vývoje. IFO klesl výrazněji v červenci a v srpnu. Menším poklesem v září se tak pouze snížil nesoulad mezi oběma sledovanými indexy.

Optimisticky naopak vyznívají indexy spotřebitelské nálady, které podle Evropské komise v září naopak vzrostly. Tyto výsledky dávají naději, že menší než očekávaný růst maloobchodních tržeb v červenci byl jednorázovým zaváháním, které bude vykompenzováno silnou spotřebitelskou poptávkou v následujících měsících.

Indexy nákupních manažerů PMI pozvolna slábnou.

Inflace a centrální banka

Rostoucí inflaci, která v srpnu vyšplhala na 3 % a v září ještě výše (3,4 %), zatím centrální banka považuje za přechodný jev, který by měl v příštím roce slábnout. K utahování měnové politiky tak nedochází, i když k marginálním změnám ECB přeci jen přistoupila. Celkové nastavení měnové politiky se výrazněji nemění, sazby zůstávají na historických minimech, pokračují programy dodávání likvidity TLTRO i pravidelné měsíční nákupy dluhopisů v rámci programu kvantitativního uvolňování. Avizovaná změna se tak týká pouze programu PEPP, ve kterém by mělo dojít k mírnému snížení objemu nákupů.

ECB avizovanou změnu nekvantifikovala, ale lze předpokládat, že nákupy v rámci PEPP by se mohly vrátit zpět na hodnoty z 1. čtvrtletí okolo 60 mld. EUR měsíčně, což by znamenalo snížení objemů o zhruba 20 mld. měsíčně. Zároveň se nejedná o ukončování kvantitativního uvolňování. ECB naznačila, že nákupy může opět flexibilně přizpůsobit podle aktuální situace, přičemž celkový objem 1 850 mld. EUR vyhrazený na PEPP zůstává nezměněný a může a nemusí být využit v celé výši, zároveň je ECB v případě potřeby připravena k jeho navýšení. Tento přístup ukazuje, že ECB stále považuje zvýšenou inflaci za přechodnou a nechce příliš tlumit ekonomické oživení.

Rizika

Zdá se, že očkování výrazně snižuje počty hospitalizovaných i přes pokračující šíření nákazy onemocnění covid-19. Aktuálním problémem tedy nejsou plošné uzavírky ekonomik, ale nedostatek některých komponent, který limituje rychlost oživení.

Rostoucí inflaci považuje ECB za dočasnou.

Sdílet na sociálních sítích

Sdílet na sociálních sítích

Vytisknout

Kopírovat odkaz