I přes pokračující geopolitické turbulence česká ekonomika nadále roste a inflace se drží pod 2 %. Kvůli protahujícímu se období vysokých cen ropy měníme náš základní scénář sazeb ČNB směrem k vyšším sazbám.
Červencová průmyslová výroba již osmnáctý měsíc po sobě meziročně vzrostla. Tentokrát to bylo o 3,1 %. Stejně jako v předchozích obdobích se na růstu podílela výroba napříč odvětvími. Nejvíce přispěla výroba motorových vozidel a elektřiny. A svižný byl i růst nových zakázek (7,2 % y/y), a to především těch zahraničních, jejichž objem meziročně stoupl o 15,7 %. To koresponduje s optimistickými zprávami z německého průmyslu, který těží z nebývalé fiskální expanze. A optimistické vyhlídky potvrzují i konjunkturální indikátory. Například PMI ve zpracovatelském průmyslu za srpen vzrostl na 54,1, nejvyšší hodnotu od května 2022.
V červenci se dařilo i stavebnictví, a to zejména díky bytové výstavbě. Bylo zahájeno o 11,7 % bytů více než ve stejném období minulého roku a dokončeno bylo dokonce o 46,1 % více bytů než před rokem.
Tahounem růstu ale jednoznačně zůstává spotřeba domácností. Maloobchodní tržby si udržují silné tempo růstu již téměř 3 roky a v červenci tomu nebylo jinak, když vzrostly o 4,6 % y/y. Celkově tempo růstu maloobchodních tržeb za zboží aktuálně odpovídá předcovidovým hodnotám. Také poptávka po službách roste. Tržby za služby byly v porovnání s přechozí rokem vyšší reálně o 3,9 %. Navzdory turbulencím ve světě a rostoucím cenám pohonných hmot i plynu se zdá, že český spotřebitel nepanikaří a dál spokojeně nakupuje. Spotřebitelská důvěra se drží i nadále nad dlouhodobým průměrem.
Také trh práce zůstává relativně silný. V srpnu se nezaměstnanost nezměnila a zůstala na 5 %. Ve stejném období předchozího roku byla sice nezaměstnanost o 0,5 pb nižší, aktuální nárůst nezaměstnanosti hodnotíme jako návrat k rovnovážným úrovním, spíše než jako slabost trhu práce. Očekáváme, že sezónní vlivy by ji měly v říjnu poslat zpět pod 5 %. To, že trh práce je stále v dobré kondici, potvrzují i statistiky mezd, které ukazují na pokračující růst, i když díky novým zdrojům dat dochází k četným revizím (růst mezd v 1. čtvrtletí byl revidován o 2 pb níže). Podle aktuálních dat reálné mzdy ve 2. čtvrtletí vzrostly o 4,3 %.
Přesně podle očekávání se CPI zvýšila na 1,9 %. Přičemž inflaci snižují i nadále ceny potravin (ceny potravin a nealkoholických nápojů v meziročním vyjádření klesly o 4,3 %), naopak ceny energií působí opačným směrem (ceny energií včetně pohonných hmot se meziročně zvýšily o 2,3 %). Jinak se inflační obrázek nemění. Inflace ve službách mírně klesla z červencových 4,7 % na 4,5 %. Ceny zboží meziročně stouply jen o 0,2 %. Vývoj jádrové inflace zůstává stabilizovaný na 3 % a reflektuje vyšší dynamiku cen služeb.
ČNB sice na zářijovém zasedání ponechala podle očekávání sazby beze změny, ale zároveň hodnotí rizika v souhrnu jako proinflační. Guvernér Michl zdůrazňoval hlavně ceny nemovitostí, tempo růstu úvěrů, expanzivní fiskální politiku a rychlý růst mezd. Zároveň přiznal, že kroky ostatních centrálních bank, jako je ECB a Fed (který kromě zářijového zvýšení sazeb obrátil svou rétoriku jestřábím směrem), musí brát ČNB v potaz. Na příštím jednání se bude podle guvernéra Michla bankovní rada rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich zvýšením. My se přikláníme k názoru, že ČNB na dalším zasedání sazby ještě jednou zvýší. Nová prognóza podle nás přehodnotí inflační výhled směrem nahoru a aktuální jestřábí bankovní rada rozhodne o zpřísnění měnové podmínky.
Rizika pro českou ekonomiku jsou značná, od rostoucích inflačních tlaků, a tedy možnosti vyšších sazeb a pomalejšího ekonomického růstu, přes problémy největšího obchodního partnera Německa, které mohou zpomalit české vývozy, až po celková geopolitická rizika a nejistoty, které mohou utlumit investiční aktivitu.
