Eurozóna se v loňském roce recesi vyhnula a může se jí vyhnout i letos. Poslední údaje HDP překvapily pozitivně, když ukázaly mezičtvrtetní růst o 0,1 % a také předstihové indikátory signalizují brzký obrat k lepšímu. Viditelně zpomalila v prosinci i inflace, ale jen díky započítání vládní pomoci do cen elektřiny, proto zvyšování sazeb centrální bankou bude pokračovat v únoru i v březnu.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Evropa směřuje ke stagnaci spíše než k recesi
Ekonomická aktivita
Měsíční údaje, zveřejňované s určitým zpožděním, signalizovaly, že ekonomika eurozóny v posledním čtvrtletí v porovnání s předchozím čtvrtletím poklesla, ale předběžná data Eurostatu nakonec ukázala, že celkově se HDP udrželo v růstu, i když velmi mírném (0,1 % q/q). Také maloobchodní tržby v listopadu překvapily růstem, ale na vykompenzování říjnového propadu to nestačilo. Průměrné maloobchodní tržby za říjen a listopad v reálném vyjádření zůstaly pod hodnotami 3. čtvrtletí. V nižší poptávce se stále projevuje jak vysoká inflace a s ní spojený pokles reálných příjmů, tak i nejistota, která spotřebitele nutí k obezřetnosti. Průzkumy mezi spotřebiteli sice ukazují, že nálada spotřebitelů se již odrazila ode dna, kterého dosáhla v září, ale od té doby dokázal indikátor důvěry spotřebitelů vzrůst pouze těsně nad hodnoty, kterých dosahoval v době vrcholící pandemie.
Také průmyslová produkce přes lepší než očekávané výsledky v listopadu zůstává pod hodnotami z 3. čtvrtletí.
Naopak měkké indikátory ukazují, že by se ekonomika do recese vůbec dostat nemusela. Situace by se brzo měla začít obracet k lepšímu. Indexy PMI v posledních měsících překvapovaly lepšími než očekávanými hodnotami a nejinak tomu bylo i s lednovými hodnotami. Kompozitní index se opět vylepšil a dostal se po šesti měsících opět nad 50, tj. hladinu oddělující kontrakci od expanze.
Kompozitní index PMI po šesti měsících opět vzrostl nad 50.
Inflace a centrální banka
Prosincová inflace v eurozóně skončila pod očekáváním, když z listopadových 10,1 % poklesla na 9,2 %. Na tento lepší než očekávaný výsledek ale působil jeden zásadní jednorázový faktor, který v lednu již nebude platit, a to administrativní opatření na pomoc domácnostem s vysokými cenami energií. Například německá inflace v prosinci poklesla na 8,6 % z listopadových 10 % z velké části díky odpuštěným zálohám na energie; jedná se tedy o podobný scénář poklesu inflace, jaký zažila Česká republika v říjnu. Z informací Eurostatu vyplývá, že ceny energií v EMU v prosinci meziročně vzrostly o 25,7 %, tedy výrazně méně než v listopadu (34,9 %). V meziměsíčním vyjádření ceny energií poklesly o 6,5 %. Naopak jádrová inflace roste z listopadových 5,0 % na 5,2 %.
Prosincová čísla tak nebudou mít na odhodlání ECB dále zpřísnit měnové podmínky výraznější vliv.
Z komentářů některých členů Rady guvernérů vyplývá, že o dalším zvyšování sazeb nepochybují. My očekáváme zvýšení sazeb o 50 bb na měnově-politickém zasedání dne 2. února. Je pravděpodobné, že další zvyšování sazeb bude následovat v březnu. Zda opět o 50 bb, bude záležet na vývoji inflace i reálné ekonomiky. Zatím se zdá, že reálná ekonomika je na tom lépe, než se původně čekalo, což centrální bance otevírá prostor k relativně razantnímu zvyšování sazeb.
Pokles inflace byl způsoben administrativními opatřeními na pomoc domácnostem s drahými energiemi.
Rizika
I když je závislost na ruských surovinách výrazně nižší než před válkou na Ukrajině, představuje energetika pro eurozónu jedno ze základních rizik.
