Celkově rostly více ceny služeb, 3,9 % y/y (ceny ubytování a stravování vzrostly meziročně o 4 %), než ceny zboží, 2,9 %, to spolu s nízkou nezaměstnaností a důležitostí mzdových nákladů v sektoru služeb může signalizovat další mzdově inflační tlaky. Obavy z trvalejších inflačních tlaků podporuje i vývoj jádrové inflace, která se v červenci vyšplhala na historické maximum 3,8 %,
o 0,3 pb výše, než očekávala ČNB ve své nejnovější prognóze.
ČNB na srpnovém zasedání podle očekávání zvýšila repo sazbu o 25 bb na 0,75 %. Stejně jako na minulém zasedání i nyní hlasovali pro zvýšení o 25 bb 4 členové bankovní rady, jeden člen navrhoval zvýšení o 50 bb a dva byli pro ponechání sazeb na stávající úrovni. Posun jestřábím směrem ale byl znát ve vnímání návrhu na zvýšení sazeb o 0,5 %. Tento návrh sice nakonec neprošel, ale bankovní rada o něm seriózně uvažovala.
Nová prognóza zaznamenala změny ve všech predikovaných veličinách. Pro letošní rok došlo k posunu HDP, inflace i vývoje sazeb směrem vzhůru. Výhled kurzu ukazuje na silnější korunu vůči euru.
Nová prognóza počítá s tím, že inflace by se mohla na konci letošního roku dostat k 4 %, ale vzhledem k vývoji inflace v červenci je možné i překonání 4%inflace. Adekvátně byla zvýšena i prognóza sazeb, se kterou je konsistentní další zvyšování sazeb v průběhu letošního roku až na 1,25-1,5 %. Vzhledem k aktuálnímu vývoji inflace, která se dostala nad horní hranici tolerančního pásma, je rychlé zvyšování sazeb velmi pravděpodobné, i když rizika zhoršení epidemie by mohla proces rychlého zvyšování sazeb opět zastavit.
Rizika
Pandemie se v tuto chvíli v ČR vyvíjí stále poměrně slibně a velký optimismus je vidět i z prohlášení ČNB a jejího výhledu sazeb. Riziko dalších vln nákazy ale zdaleka není zažehnané. Pokud by se epidemiologická situace zhoršila, musela by centrální banka výrazně zpomalit tempo růstu sazeb.