Zlepšující se epidemiologická situace podporuje ekonomické oživení přes uvolňování restrikcí. Příznivě nadále působí i fiskální a monetární politika. ECB současnou vyšší inflaci považuje za dočasnou a k utahování měnové politiky se ECB evidentně nechystá.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Dočasně vyšší inflace nemění vyhlídky měnové politiky
Ekonomická aktivita
Lepšící se epidemiologická situace umožňuje postupný návrat do normálu, což začínají reflektovat již čísla z reálné ekonomiky. Průmyslová výroba v dubnu v eurozóně vzrostla oproti březnu o 0,8 %. I když růst byl větší, než se očekávalo, stále se průmysl zcela nevrátil na předpandemické hodnoty. Na vině je jednoznačně automobilový průmysl, který čelí nedostatku polovodičů. Zbytek průmyslu již nepodléhá vysoké volatilitě a drží se na úrovních běžných před pandemií.
Maloobchodní tržby, které reagují výrazně více na protipandemická opatření, byly v období rozvolňování a následného uvolňování výrazně rozkolísané, ale soudě podle historického vývoje, příznivé epidemiologické situace i naakumulovaných úspor, jejich návrat na předpandemické úrovně a dokonce jejich překonání očekáváme již v květnových statistikách.
Data z reálné ekonomiky jsou výrazně zpožděná. Ty aktuálnější v podobě konjunkturálních indexů nebo novějších indexů aktivity ukazují, že situace se i nadále vylepšuje. Spotřebitelská důvěra podle informací Evropské komise míří strmě nahoru a hodně sledované indexy nákupních manažerů ukazují lepšící se situaci jak ve zpracovatelském průmyslu, tak ve službách (zejména v posledních dvou měsících květnu a červnu).
Dva po sobě následující mezičtvrtletní poklesy HDP znamenají, že eurozóna je v recesi. Druhé čtvrtletí by ale podle dostupných dat mělo vykázat růst.
Inflace a centrální banka
Červnové zasedání ECB proběhlo bez větších překvapení. Již dříve z Rady guvernérů byly slyšet hlasy, že snižování nákupů v rámci programu PEPP není na pořadu dne, navzdory zvyšující se inflaci a přesně v tomto duchu Rada guvernérů rozhodla. Nákupy v rámci programu PEPP budou probíhat v nespecifikovaném množství, ale vyšším než v prvních měsících letošního roku. Nejpravděpodobněji zůstanou objemy nákupů obdobné jako v dubnu a v květnu, cca 80 mld. EUR (na počátku roku ECB nakupovala 50-60 mld. měsíčně). Podle názoru ECB je současná zvýšená inflace (v květnu 2,0 %) způsobena nízkou srovnávací základnou a rostoucími cenami energií.
Přechodně vyšší inflace je zachycena i v nové prognóze. Oproti březnové prognóze došlo ke zvýšení inflačního výhledu pro letošní a příští rok, ale inflace v roce 2023 změněna nebyla. V roce 2023 očekává ECB inflaci 1,4 %, tedy výrazně pod cílem. Nutnost uvolněné měnové politiky tedy trvá. Zároveň je z nové prognózy patrný větší optimismus v rychlosti oživení reálné ekonomiky. I rizika hodnotí Rada guvernérů jako vyrovnaná, zatímco v březnu je hodnotila jako vychýlená směrem dolů.
Další 3 měsíce tedy bude ECB nakupovat dluhopisy zřejmě stejnou rychlostí jako ve 2. čtvrtletí. Pokud se bude naplňovat výhled vyšší inflace a rychlejšího růstu, mohou být tyto nákupy v posledním čtvrtletí letošního roku utlumeny, nikoliv zastaveny. Zároveň ale na tiskové konferenci několikrát zaznělo, že vyšší inflace je způsobena dočasnými faktory, a proto větší utahování měnových podmínek není na pořadu dne.
Průmyslová výroba kromě automobilové se vrátila do starých kolejí.
Rizika
I když pandemická situace se aktuálně vyvíjí příznivě, je potřeba mít na paměti riziko návratu epidemie. Další riziko pro rychlé oživení představují narušené dodavatelsko-odběratelské vztahy a nedostatek některých komponent.
