ECB, stejně jako jiné centrální banky, se dostává do složité situace, ve keré se musí postavit stagflačnímu šoku v podobě ruské agrese na Ukrajině.
ECB zvolila cestu rychlejšího ukončení kvantitativního uvolňování, ale zároveň stále věří, že inflační spirála se neroztáčí.
Nejnovější data z reálné ekonomiky, které zveřejňuje Eurostat, jsou z ledna letošního roku, tedy nejsou ovlivněna válkou na Ukrajině. Lednová data vesměs překvapovala negativně.
Průmyslová výroba meziročně poklesla o 1,3 % a zůstala tak na stejné úrovni jako na konci minulého roku, tedy mírně nad předpandemickými úrovněmi. Rozdíly ve výsledcích průmyslové výroby byly opět patrné mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco v Německu nebo ve Francii průmyslová výroba v lednu v meziměsíčním srovnání rostla o 1,3 %, resp. o 1,6 %, v Itálii došlo k poklesu o 3,4 % m/m. Na italském průmyslu se jednoznačně projevují ceny energií, které vzrostly z celé eurozóny nejvíce právě v Itálii. Pokračující ruská agrese bude i nadále přispívat k napětí na energetických trzích a rostoucí ceny energií se budou postupně promítat i do průmyslové produkce.
Navzdory válce zůstávají předstihové indikátory relativně optimistické. Kompozitní PMI poklesl v březnu z 55,5 na 53,9, což stále vyznívá vzhledem k situaci relativně optimisticky. Hodnota 53,9 představuje druhou nejvyšší od loňského listopadu. Naopak spotřebitelé propadají pesimismu, alespoň podle průzkumu Evropské komise.
Inflace v únoru opět překonala očekávání, když vzrostla na 5,8 %, zatímco trhy očekávaly o 0,4 pb nižší hodnotu. Stále platí, že růst cen táhne energie, jejíž cena vzrostla o 31,7 % y/y a přispěla k růstu spotřebitelských cen 2,9 pb. Ale spolu s celkovou inflací roste i ta jádrová, ve které ceny energií nejsou zahrnuty. V únoru jádrová inflace vzrostla o 0,4 pb na 2,7 %. I přes tento nárůst ECB stále trvá na své prognóze návratu inflace na cíl již v příštím roce.
Navzdory válce předstihové indikátory PMI zatím vyznívají relativně optimisticky.
Nová prognóza, kterou měla Rada guvernérů k dispozici na svém březnovém zasedání, přinesla zvýšení výhledu inflace pro letošní rok z 3,2 na 5,1 %, další roky ale prognóza počítá s inflací na 2% cíli ECB. Velice optimistický, vzhledem k aktuální geopolitické situaci, je i výhled růstu reálné ekonomiky. Nová prognóza snížila výhled růstu pro letošní rok pouze o 0,5 pb na 3,7 % a v dalších letech se výhled prakticky nezměnil. Vzhledem k závislosti eurozóny na ruském dovozu komodit je podle našeho názoru tato předpověď až příliš optimistická.
Celkové vyznění březnového zasedání ECB lze hodnotit jako jestřábí. ECB urychlila ukončování programu kvantitativního uvolňování. Objemy nákupů dluhopisů bude snižovat v průběhu dalších 3 měsíců ze 40 mld. EUR v dubnu na 20 mld. EUR v červnu. Je tedy možné, že kvantitativní uvolňování bude ukončeno již v červenci, a poté může ECB začít zvedat sazby. Rada guvernérů si ale ponechala otevřené dveře a konec kvantitativního uvolňování podmiňuje vývojem inflace a podmínek financování. Kvantitativní uvolňování tak může pokračovat i ve druhé polovině roku. Navíc drobná změna ve formulaci v prohlášení Rady guvernérů signalizuje, že ke zvyšování sazeb nemusí dojít bezprostředně po ukončení QE.
Eskalace konfliktu na Ukrajině a přijetí tvrdších sankcí proti Rusku významně dolehnou na Evropu, která je silně závislá především na ruském plynu. Další problémy mohou vzniknout kvůli výpadkům v dovozu některých klíčových subdodávek. Význam Ruska a Ukrajiny na potravinovém trhu navíc může přispět k dalšímu tlaku na růst cen a donutit ECB ke zpřísňování měnových podmínek a tím i tlumení růstu reálné ekonomiky.
Spolu s inflací rostou i inflační očekávání.
