Epidemie covidu začíná s podzimem opět nabírat na síle. Situace v jednotlivých zemích je ale značně rozdílná. Obecně platí, že v zemích s vyšší proočkovaností se nemoc šíří pomaleji, naopak v zemích s nižší proočkovaností bylo nutné začít s restriktivními opatřeními, která negativně ovlivní ekonomickou aktivitu v posledním čtvrtletí letošního roku.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Přibývající restriktivní opatření se negativně projeví na ekonomické aktivitě ve 4. čtvrtletí
Ekonomická aktivita
Epidemická situace se v některých zemích eurozóny horší a postupně začínají být přijímána opatření, která se negativně promítnou do ekonomiky. Svižné oživení, jehož svědky jsme byli ve 3. i ve 4. čtvrtletí, téměř jistě zpomalí. Na druhou stranu navzdory zhoršující se epidemické situaci konjunkturální indikátory vyznívají překvapivě optimisticky. Indexy nákupních manažerů PMI v listopadu oproti očekávání pokračování poklesu mírně vzrostly, a zůstávají tak vysoko nad hladinou 50 oddělující expanzi od kontrakce. Kompozitní index vzrostl na 55,8, a zůstává tak nad dlouhodobým předpandemickým průměrem.
Na 21leté maximum se dostal subindex hodnotící vytváření nových pracovních míst, který roste nabíráním nových pracovníků v souvislosti s rostoucí poptávkou. PMI ve zpracovatelském průmyslu s hodnotou 58,6 zůstává v kontrastu se situací především v automobilovém průmyslu, která se zdaleka nelepší. Podle statistik registrací nových aut pokračuje klesající trend. V říjnu se registrace nových aut meziročně propadla o 31,4 %.
Data z reálné ekonomiky pro 4. čtvrtletí ještě nejsou k dispozici. Poslední zveřejněné statistiky jsou zářijové, z nichž je patrné určité zpomalení. Jak čísla za maloobchodní tržby, tak za průmyslovou produkci zaznamenala meziměsíční pokles. Maloobchodní tržby klesly o 0,3 % a průmyslová produkce o 0,2 %. V meziročním srovnání zůstávají čísla v kladných hodnotách, což je ale dáno velice nízkou srovnávací základnou. Pokud aktuální hodnoty srovnáme s předpandemickými, je zřejmý útlum průmyslové produkce, která se aktuálně nachází 2 % pod úrovní ze září 2019. Maloobchodní tržby jsou oproti roku 2019 vyšší o téměř 5 %.
Indexy nákupních manažerů PMI zůstávají nad předpandemickými hodnotami navzdory zhoršující se epidemické situaci v některých zemích.
Inflace a centrální banka
Inflace v říjnu vzrostla na 4,1 %. Ačkoliv detailní informace potvrdily, že celkovou inflaci táhnou vzhůru především ceny energií, jádrová inflace vzrostla také, tentokrát na 2 %. Detailní struktura ukázala, že zatímco ceny zboží v říjnu poklesly, ceny služeb rostly, přičemž se to týkalo jak služeb ovlivněných pandemií, tak těch, které pandemie nezasáhla. U zboží poklesly ceny oděvů, ale tato položka je nyní kvůli jiným sezónním vzorcům způsobeným uzavírkami během pandemie velice volatilní.
Ani z detailních dat není zřejmé, zda je inflace pouze dočasný fenomén, za čímž si stále stojí ECB, která pokračuje v super uvolněné měnové politice, nebo zda se mohou dočasné inflační tlaky změnit v trvalejší. Listopadová inflace, u níž ještě nejsou známy detaily, podle očekávání ještě vzrostla až na 4,9 %, ale i zde hrály zásadní roli rostoucí ceny energií.
ECB v listopadu neměla měnově-politické zasedání. To je naplánováno až na 16. prosince. Ačkoliv lze předpokládat, že k výrazné změně rétoriky nedojde, určité informace o tom, jak bude ECB v příštím roce postupovat a především utlumovat program PEPP, by mohlo zasedání přinést.
Statistiky registrace nových aut ukazují, že nepříznivá situace v automobilovém průmyslu přetrvává.
Rizika
Rizikem pro eurozónu zůstává pandemie covidu-19. Nová mutace omikron ohrožuje i země s vysokou mírou proočkovanosti. Další riziko představují vyšší a déle trvající inflační tlaky.
