Ekonomika ve 2. čtvrtletí rostla, ukázala nebývalou odolnost

Ekonomická aktivita

Data z reálné ekonomiky za 2. čtvrtletí letošního roku ukazují na překvapivou odolnost eurozóny. Poslední průmyslové květnové statistiky z průmyslu sice na první pohled vypadají nepříznivě, když průmyslová výroba místo očekávaného 0,2% meziměsíčního růstu naopak o 0,2 % poklesla. Tento vývoj byl ale významně ovlivněn volatilními irskými daty. Tam průmyslová produkce v květnu meziměsíčně poklesla o 5,2 %. Bez irských dat průmyslová produkce v eurozóně vzrostla meziměsíčně o 0,3 %. Také poslední předstihové indikátory vyzněly překvapivě pozitivně. Výrazně se vylepšil německý index ZEW, a to jak v hodnocení současné situace, tak v očekáváních. Také index Ifo v očekáváních pozitivně překvapil. Také indexy nákupních manažerů překonaly očekávání, a to jak ve zpracovatelském průmyslu, tak ve službách. Kompozitní PMI vzrostl na 51,9, což je nevyšší hodnota za posledních pět měsíců. Hodnoty PMI jsou nyní konzistentní s růstem HDP o 0,3 % q/q. Nová americká cla by neměla výrazněji ovlivnit výhled ekonomik eurozóny. Pouze nahrazují dočasná cla, která prezident Trump vyhlásil po verdiktu Nejvyššího soudu, který jeho původní cla zrušil. Cla na Evropu zůstávají v rozmezí 10 až 12,5 %, tedy se v podstatě nic nemění, jen vysvětlení cel je absurdnější, protože se odvolává na nedostatečné posuzování zákazu nucené práce.

Inflace a centrální banka

Inflace v eurozóně v červenci podle očekávání mírně vzrostla na 2,9 %. inflaci stále táhnou vzhůru energie, zatímco potraviny působí protiinflačně. Jádrová inflace zůstává stále zvýšená, v červenci vzrostla o 0,1 pb na 2,5 % a to zejména díky cenám služeb, které dlouhodobě rostou rychlostí přes 3 % y/y. Inflace zůstává zvýšená hlavně ve službách. Jejich ceny v červnu stouply o 3,2 %. Eskalující konflikt na Blízkém východě posiluje riziko dalšího růstu inflace. Sekundární efekty sice patrné zatím nejsou, ale s prodlužováním konfliktu se riziko zvyšuje. Červencové zasedání ECB nepřineslo překvapení. Podle očekávání Rada guvernérů jednomyslně rozhodla o ponechání sazeb beze změny.
Depozitní sazba tak zůstává na 2,25 %. Ohledně budoucích kroků byla prezidentka Lagarde na tiskové konferenci jako obvykle na slovo skoupá a opakovala, že ECB se nezavazuje k žádné předem definované trajektorii sazeb a bude se rozhodovat podle přicházejících dat. Připustila, že inflační rizika jsou vychýlena směrem vzhůru a inflační očekávání jsou zvýšená, na druhé straně nejsou patrné sekundární efekty zvýšených cen ropy. Lagarde také přiznala, že ačkoliv bylo rozhodnutí jednomyslné, otázka zvyšování sazeb již v červenci byla některými bankéři položena. I přes nejednoznačná vyjádření prezidentky Lagarde mají trhy jasno a dávají 90 % pravděpodobnost zvýšení sazeb na zářijovém zasedání. K tomuto očekávání přispívá i eskalace konfliktu v Hormuzském průlivu. Náš základní scénář tak zůstává beze změny. Očekáváme, že ECB v září sazby zvýší, ale poté již zůstanou beze změny. Trh očekává v horizontu roku ještě jedno zvýšení. My se domníváme, že ECB bude s dalším případným zvyšováním sazeb opatrná, aby příliš nezadusila křehkou ekonomiku.

Rizika

Vysoké ceny ropy a možná nová americká cla, to jsou rizika pro nejbližší týdny a měsíce.