I přes nízkou inflaci si ČNB dává pauzu v měnovém uvolňování

Ekonomická aktivita 

Česká ekonomika v 1. čtvrtletí letošního roku pokračovala v oživení. Detailní data HDP ukázala vyšší než očekávaný růst (2,2 % y/y), který byl tažen především spotřebou domácností. Pozitivně překvapil i rychlejší růst vývozu a menší než očekávaný pokles investic. 

Stejně jako HDP i březnové měsíční statistiky z reálné ekonomiky vyzněly pozitivně. Průmyslová výroba vzrostla meziročně o 1,4 % a překonala tak očekávání trhu. Pohled na detaily ale optimismus mírní, protože za růstem stála hlavně nižší srovnávací základna u výroby elektřiny díky teplejšímu počasí v březnu minulého roku. Zpracovatelský průmysl naopak stagnoval. I tak lze výsledky průmyslové produkce hodnotit relativně pozitivně. Výhled průmyslu je ale nejistý zejména kvůli nízké poptávce ze zahraničí. Riziko představují americká cla, na druhou stranu německá fiskální expanze by se na českém průmyslu mohla projevit pozitivně. K jak velké expanzi ale v letošním roce dojde, se dozvíme až na konci června, kdy má německá vláda představit rozpočet. 

Příznivé statistiky přišly v březnu i ze stavebnictví a maloobchodu. Meziroční růst stavební výroby dosáhl 12,1 %, na čemž se podílelo jak inženýrské, tak pozemní stavitelství. Také tržby v maloobchodě pokračují v růstu a ukazují, že navzdory sílícím nejistotám chtějí české domácnosti utrácet. V březnu vzrostly tržby za zboží o 3,4 % oproti stejnému období minulého roku. A chuť spotřebitelů utrácet by měla i přes značné nejistoty vytrvat, alespoň soudě podle konjunkturálních indikátorů. V květnu důvěra spotřebitelů vzrostla o 3 body na 100,7, tedy těsně nad dlouhodobý průměr.

Inflace a centrální banka 

Dubnová inflace překvapila nižšími než očekávanými hodnotami, když poklesla na 1,8 %. Roli sehrála vyšší srovnávací základna spolu s poklesem cen potravin (-0,6 % m/m) a energií (-0,9 % m/m). Naopak ceny služeb stále rostou (+0,2 % m/m, 4,7 % y/y). I když ceny pohonných hmot budou i v následujících měsících zřejmě inflační tlaky nadále zmírňovat, volatilní potraviny pravděpodobně dubnový pokles zase vykompenzují. Inflace se tak zřejmě vrátí nad 2 %. Zůstane ale v inflačním pásmu. Příznivý inflační výhled umožnil ČNB na květnovém zasedání snížit sazby o 25 bb. Repo sazba je nyní 3,5 %, diskontní sazba 2,5 % a lombardní sazba 4,5 %. 

Bankovní rada měla pro své rozhodování k dispozici novou prognózu, která v souladu s výstupy z února doporučuje snižování sazeb ke 3 %. Guvernér Michl naproti tomu zdůrazňoval, že prostor pro další pokles sazeb je již omezený. Zda ale bylo květnové snížení sazeb na delší dobu poslední, nechtěl říci s tím, že na tom nepanuje mezi členy bankovní rady shoda. My se domníváme, že nyní bude delší pauza a bankovní rada bude vyčkávat. Podle nové prognózy by se inflace v letošním roce měla pohybovat v tolerančním pásmu, ale stále nad 2 %. Guvernér Michl zdůrazňoval proinflační rizika plynoucí z růstu cen služeb a zmínil i kurz koruny. 

Nejistota je značná. Náš základní scénář aktuálně počítá s ještě jedním snížením sazeb v listopadu. Vycházíme z toho, že turbulence způsobené americkou celní politikou se negativně projeví na ekonomickém růstu a nebudou mít výraznější vliv na českou inflaci. ČNB tak bude mít prostor pro snížení sazeb. Situace se ale může dynamicky měnit. 

Rizika 

Externí rizika jsou aktuálně ta největší. Zejména americká celní politika, která se neustále mění, může podrývat křehké ekonomické oživení, zároveň ale může překvapit i pozitivně, jak naznačilo zatím nepravomocné rozhodnutí soudu o zrušení většiny cel.