Data z reálné ekonomiky prozatím neukazují výraznější změnu – spotřeba zůstává silná, průmysl slabý a inflace mírně zvýšená. Obrovská nejistota ale výrazně ztěžuje odhady jak budoucího vývoje ekonomiky, tak měnové politiky ČNB.
Zmatek v zavádění cel na dovozy do USA se týká i české ekonomiky. Ačkoliv Česko do USA dováží jen zlomek své produkce (do USA směřují pouze 3 % exportů), kvůli svému navázání na Německo, kde vývozy do USA představují 10 % celkového vývozu, je na aktuální dění rovněž citlivé. Kvantifikace dopadů je ale velice složitá, a to nejen kvůli stále se měnícím pravidlům, která Donald Trump mění ze dne na den, ale i kvůli nejistému přizpůsobování ekonomiky na novou situaci. Jedna věc je ale jistá, dopad cel do reálné ekonomiky bude negativní, nejen kvůli clům, ale i kvůli nejistotě, která obecně snižuje investice. Na druhou stranu očekávané vyšší státní výdaje na obranu mohou negativní dopad cel limitovat.
Data z reálné ekonomiky nejsou prozatím cly ovlivněna a obrázek ekonomiky oproti loňskému roku výrazněji nemění. Průmyslová produkce sice počátkem roku překvapila mírně vyššími hodnotami, ale v únorových datech sehrála roli i srovnávací základna, kdy teplé počasí v únoru loňského roku ovlivnilo výrobu a rozvod elektřiny a plynu, což snížilo srovnávací základnu pro letošní únor. Naopak zpracovatelský průmysl v únoru meziročně stagnoval. Pohled na vývoj nových zakázek, jejichž objem v únoru poklesl o 1,3 %, moc optimisticky nevyznívá. Naopak PMI ve zpracovatelském průmyslu od počátku letošního roku roste. V dubnu se dostal na 48,9 bodu, nejvyšší hodnotu od června 2022, byť stále zůstává pod hodnotou 50, tedy v kontrakci.
I přes značné nejistoty by spotřeba domácností měla zůstat v letošním roce hlavním tahounem ekonomiky. Po lednovém zklamání maloobchodní tržby v únoru naopak překvapily pozitivně. Únorový meziroční růst o 3,8 % ukazuje, že chuť domácností utrácet zůstává zvýšená.
I nadále by ji měl podporovat silný trh práce i růst mezd spojený s nízkou inflací. Na druhou stranu veliká nejistota ohledně amerických cel může dopadnout na náladu spotřebitelů a jejich chuť utrácet negativně ovlivnit. Důvěra v českou ekonomiku se zatím podle konjunkturálních průzkumů snížila jen velmi mírně, ale zůstává pod dlouhodobým průměrem. Důvěra poklesla jak v podnikatelském sektoru, tak mezi spotřebiteli.
Spotřebitelské ceny v březnu vzrostly o 2,7 % y/y a o 0,1 % m/m. Na růst cenové hladiny měly vliv zejména potraviny (5,9 % y/y, 0,8 % m/m), naopak ceny energií klesaly. Příznivě vyzněl vývoj cen služeb, které sice v meziročním vyjádření rostly o 4,5 %, ale meziměsíční růst po přecenění v lednu a částečně i v únoru výrazně zpomalil na 0,2 %.
Březnová čísla podle našeho názoru nebudou mít vliv na rozhodování ČNB. Její pozornost teď bude obrácena hlavně k celní politice USA. Cla krátkodobě představují proinflační riziko, proto předpokládáme, že v horizontu několika měsíců bude ČNB uplatňovat obezřetný přístup a sazby snižovat velice opatrně. Člen bankovní rady Jan Procházka se vyjádřil poměrně jednoznačně ve prospěch delší pauzy v uvolňování měnové politiky. Naopak Aleš Michl nechává všechny cesty otevřené. Snížení sazeb v květnu tak není zdaleka jisté. Cyklus měnového uvolňování ale ještě není u konce. V dlouhodobém horizontu, pokud budou cla uplatněna v navrhované výši po delší dobu, bude ovlivněn hlavně růst reálné ekonomiky a může dojít (pravděpodobně v příštím roce) ke snižování sazeb na 3 % a možná i níže, podle toho, jak moc bude trpět reálná ekonomika, případně zda převáží deflační tlaky spojené s ekonomickým útlumem.
Největším rizikem je aktuálně americká celní politika, která se stále mění. Do ekonomického růstu se tak mohou negativně promítnout nejen samotná cla, ale i jen pouhá nejistota.
