Na jedné straně cla a na druhé straně příslib fiskálních výdajů. Který z těchto protisměrných faktorů bude nakonec mít větší sílu, je vzhledem k nejistotě obou nemožné odhadnout. Každopádně zvýšená nejistota oživení nepřeje.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
ECB zdůrazňuje růstová rizika cel a pokračuje ve snižování sazeb
Ekonomická aktivita
V dubnu začala platit cla na dovozy do USA. Celé EU hrozila reciproční cla ve výši 20 %, která ale na poslední chvíli Donald Trump odložil, a cla byla zavedena „jen“ v poloviční výši 10 %. Na automobily ale platí 25% cla a stejnou sazbou je zatížen dovoz oceli a hliníku. Díky devadesátidenní pauze v recipročních clech EU odkládá svá odvetná opatření, na kterých se po dlouhých vyjednáváních shodla a která nebyla zdaleka tak plošná jako cla americká, nýbrž cílená na definované výrobky. Situace kolem cel se dramaticky mění, ale zdá se, že ochota jednat je velká a pravděpodobnost obchodní války mezi USA a EU se snížila. Vzhledem k velké nejistotě je zatím nemožné odhadovat dopady cel do reálné ekonomiky, ale už samotná nejistota dopadá negativně zejména na investiční aktivitu, ale i spotřebu domácností.
V tvrdých datech z ekonomiky se samozřejmě současná cla zatím neprojevují. Situaci ale reflektují předstihové indikátory. Ty na jednu stranu podporují přísliby fiskální expanze kvůli zvýšeným výdajům na obranu v celé EMU spolu se změnami v dluhové brzdě v Německu, na druhou stranu cla nahrávají pesimistům. To se projevilo výrazně na dubnovém indexu ZEW, který se v očekáváních propadl na nejnižší hodnoty od začátku války na Ukrajině. Ostatní předstihové indikátory kupodivu zdaleka tak pesimistické nebyly.
Na druhou stranu aktuální pesimismus může být rychle vystřídán optimismem, pokud se Evropě podaří dosáhnout s USA přijatelné dohody. Situace se mění velice dynamicky, ale zdá se, že prezident Trump je citlivý na výkyvy trhu a je ochotný ze svých tvrdých prohlášení ustupovat. Tato nejistota ale může způsobit odkládání investic a způsobit, že očekávané oživení ekonomik eurozóny tak i přes případnou dosaženou dohodu může přijít později.
Inflace a centrální banka
Dezinflační trend v EMU pokračuje. V březnu celková inflace poklesla na 2,2 % a jádrová inflace na 2,4 %.
Na dubnovém zasedání ECB podle očekávání snížila tři základní sazby o 25 bb. Depozitní sazba se tak dostala na 2,25 %. Toto rozhodnutí bylo schváleno jednomyslně.
Na tiskové konferenci prezidentka Lagarde zdůrazňovala rizika obchodní války pro růst reálné ekonomiky a zároveň připustila, že dopad do inflace je nejistý, a to nejen co se týká kvantifikace, ale i směru, tedy jestli americká cla budou mít tendenci inflaci eurozóny snižovat, nebo zvyšovat. Vzhledem k této nejistotě nechtěla prezidentka Lagarde naznačit, zda je snižování sazeb u konce, nebo zda bude pokračovat. Celkově ale hodnotíme vyznění tiskové konference jako holubičí a podle nás se zvyšuje pravděpodobnost, že sazby nakonec půjdou pod 2 %. Trhy aktuálně počítají s depozitní sazbou ve výši 1,5 % na konci letošního roku. Trhy ale mají tendenci přestřelovat a ECB stále opakuje, že se nezavazuje k žádné předem definované trajektorii sazeb a že vše bude záležet na datech. S tím v současné nejisté době nelze než souhlasit.
My zatím neměníme náš scénář, že dojde ještě k jednomu snížení sazeb v letošním roce na 2 %, předpokládáme, že již na dalším zasedání 5. června.
Rizika
Hlavní riziko pro růst představují americká cla a s nimi spojená nejistota.
