Navzdory trvajícím nejistotám indikátory důvěry signalizují blížící se oživení díky zlepšující se situaci ve službách. Tvrdá data z ekonomiky zatím mnoho důvodů k radosti nepřinášejí. Cenový vývoj zůstává nezměněný. Inflace se drží v těsné blízkosti 2% inflačního cíle a ECB stále nemá důvod měnit nastavení měnových podmínek.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Služby zůstávají tahounem křehkého oživení
Ekonomická aktivita
Poslední tvrdá data z reálné ekonomiky potvrdila velmi pomalý růst ekonomik eurozóny. Průmyslová produkce v září meziročně vzrostla o 1,2 % a zaostala tak za očekáváním trhu, které bylo nastavené na výraznější oživení růstu. Celkově tak průmyslová produkce za celý letošní rok velmi pravděpodobně po dvou letech poklesu skončí v kladných číslech, ale růst bude velmi slabý a budoucnost zůstává nejistá. To ukazuje i index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu PMI, který od počátku letošního roku postupně stoupal a v srpnu se poprvé po více než třech letech dostal nad hladinu 50, od té doby ale dále neroste a drží se spíše pod 50. Poslední listopadová čísla zklamala očekávání, když index poklesl na 49,7 bodu. Na rychlejší oživení průmyslu si budeme muset zřejmě počkat do příštího roku.
Na druhou stranu oživení ve službách je pravděpodobnější již v letošním roce, alespoň podle PMI ve službách, který se v listopadu vyšplhal na 18měsíční maximum 53,1 bodu. Služby by tak měly přispět k růstu v posledním čtvrtletí letošního roku.
Také poslední výsledky maloobchodu ukazují na velmi pomalý růst. V září maloobchodní tržby vzrostly meziročně o 1 % – to potvrzuje jen mírně rostoucí poptávku domácností, což odpovídá indexu spotřebitelské důvěry, který se stále drží pod svým dlouhodobým průměrem.
Ani fiskální expanze v Německu zatím nepřichází. Rozpočtové výdaje za říjen sice ukazují na prohlubující se federální deficit, ale to je způsobeno spíše finančními transakcemi, například převody z federálního rozpočtu do rozpočtů spolkových zemí, než vyššími investicemi do obrany nebo infrastruktury. K těm by mělo dojít zřejmě až v příštím roce. Speciální fond pro infrastrukturu a klimatickou transformaci ve výši 500 mld. EUR prošel schvalovacím řízením teprve na začátku října.
Inflace a centrální banka
Inflace v říjnu zůstala stejně jako v září na 2,1 % a nezměnil se ani celkový obrázek. Inflaci tlumí zejména ceny energií, které v říjnu meziročně poklesly o 0,9 %, a zmírnila se i inflace v potravinách, a to z 3 % v září na 2,5 % v říjnu. Přetrvává i rozdílný cenový vývoj ve službách a u zboží v jádrové složce inflace. Zatímco ceny zboží rostou v souladu se svým dlouhodobým průměrem 0,9 % y/y, ceny služeb svůj dlouhodobý průměr výrazně překonávají a jejich růst se aktuálně drží na 3,6 % y/y. To udržuje zvýšenou jádrovou inflaci na 2,4 %. Vývoj mezd ale ukazuje spíše na zmírňování cenových tlaků ve službách. Podle statistik ECB ve 3. čtvrtletí vzrostly vyjednané mzdy pouze o 1,9 % v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Vývoj inflace tak nemusí příliš trápit ECB, která drží depozitní sazbu nezměněnou na současných 2 % již od června, kdy naposledy uvolnila měnové podmínky a snížila všechny své sazby o 25 bb. Náš základní scénář počítá se stabilitou sazeb jak v letošním, tak příštím roce. Ke snížení sazeb v příštím roce by ECB mohla přistoupit zřejmě v případě, že by došlo ke zhoršení ekonomické situace.
Rizika
Rizik a nejistot zůstává celá řada, od geopolitického napětí přicházejícího z rusko-konfliktu i možné eskalace napětí na Blízkém východě přes možná překvapení americké obchodní politiky až po domácí politické problémy.
