Navzdory vysokým cenám ropy, geopolitickému napětí i politickým třenicím v některých zemích zůstává eurozóna stále odolná. První známky zpomalení přinášejí předstihové indikátory především ve Francii.
Geopolitické napětí se stupňuje a zároveň se v některých zemích eurozóny zhoršuje vnitropolitická situace. Francii sužují před prezidentskými volbami masivní studentské protesty, Španělsko čekají předčasné volby a v Německu sílí extrémistická strana. Ekonomiky eurozóny přesto doposud zůstávaly relativně odolné vůči těmto vlivům. Ani poslední čísla z reálné ekonomiky neukazují na přicházející krizi, ale k určitému zpomalení dochází. Podle posledních údajů maloobchodních tržeb spotřeba domácností sice nevykazuje akceleraci růstu, ale i přes přetrvávající energetický šok zůstává stabilní. Tomu pomáhají nahromaděné úspory.
Míra úspor zůstává o 2 pb výše než před pandemií, což otevírá prostor pro navýšení spotřeby. K němu ale v období extrémní nejistoty jen těžko dojde. Akceleraci spotřeby domácností proto neočekáváme. Domníváme se, že růst spotřeby domácností se bude i nadále pohybovat okolo 1 % meziročně.Poslední čísla za maloobchodní tržby tomuto tempu odpovídají. V srpnu maloobchodní tržby vzrostly o 0,8 % y/y. Na první pohled zklamaly výsledky průmyslové výroby za srpen.
Meziměsíční pokles o 0,5 % byl pro trhy, které čekaly stabilitu, nemilým překvapením. Za tímto poklesem ale z velké části stálo Irsko (-3,2 % m/m), které je kvůli svým daňovým podmínkám sídlem řady velkých firem, které do Irska často přesouvají zisky, patenty nebo duševní vlastnictví,což potom ve statistikách vytváří volatilitu, která s reálnou ekonomickou nemá nic společného. Nicméně i bez irských dat průmyslová výroba v srpnu meziměsíčně klesla o 0,2 %.
Předstihové indikátory byly v poslední době optimističtější než tvrdá data z ekonomiky, proto jejich říjnové zhoršení nebylo překvapením, i když bylo o něco prudší, než se čekalo. Kompozitní PMI se ale i tak drží pevně nad hladinou 50 bodů. V říjnu poklesl na 51,9 bodu, což implikuje mezičtvrtletní růst o 0,3 %. V minulých třech měsících PMI signalizovaly o 0,1 pb vyšší růst ekonomiky. Za poklesem PMI stojí hlavně situace ve Francii, kde index naznačuje pokles ekonomické aktivity.
Inflace v eurozóně v září opět vzrostla ze srpnových 3,2 % na 3,8 %. Stejně jako v předchozích měsících růst inflace táhly ceny energií (18,8 % y/y). Jádrová inflace mírně vzrostla ze srpnových 2,4 % na 2,5 % v září. Za růstem jádrových cen stály v září hlavně ceny letenek, zájezdů a ubytování. Růst cen ale přišel po srpnovém propadu, takže se s největší pravděpodobností jedná o běžnou volatilitu.
Setrvačnost jádrové inflace je způsobena hlavně technologickými produkty (hardware, software, digitální infrastruktura), naopak sekundární efekty vysokých cen ropy se prozatím v inflaci neprojevují. Vzhledem k tomu, že je růst inflace tažen hlavně cenami energií, nikoliv sekundárními efekty, nespěchá ECB se zvyšováním sazeb. Na říjnovém zasedání tak podle očekávání ponechala sazby beze změny. Prezidentka Lagarde na tiskové konferenci poměrně jednoznačně nastínila vysokou pravděpodobnost zvýšení sazeb na prosincovém zasedání.
Kromě trvajícího geopolitického rizika ohrožují eurozónu i vnitřní problémy. Ten největší je ve Francii. Pokud se nepodaří situaci zvládnout, může být nakonec nucena do situace vstoupit i ECB, aby ulevila francouzskému dluhopisovému trhu. Vzhledem k jeho velikosti bude ale tato pomoc nákladná.
