Hlavním tahounem české ekonomiky zůstává domácí spotřeba, což ale v kombinaci s vysokou jádrovou inflací nutí ČNB ke zvyšování sazeb. Další zvýšení sazeb v listopadu je téměř jisté. Zda bude poslední, bude záležet na dalším vývoji jádrové složky inflace.
Navzdory pokračujícímu geopolitickému napětí i vysokým cenám energií česká ekonomika stále vykazuje známky silné odolnosti. Srpnová data z průmyslové produkce ukázala meziroční růst o 2,6 %, což je sice méně, než očekával trh, ale stále se jedná o příznivé číslo. Otázkou ale zůstává, zda bude odolnost českého průmyslu trvat i nadále. V tomto ohledu dávají předstihové indikátory poněkud nejednoznačný obrázek. Podle indikátorů ČSÚ došlo v říjnu k poklesu nálady v průmyslu o 5,6 bodu. Naopak PMI zůstává stále optimistické a v říjnu se dokonce zvýšilo na 55, nejvyšší hodnotu za 4,5 roku. Srpnové výsledky stavebnictví sice na první pohled zklamaly, když stavebnictví meziročně pokleslo o 1,4 %, to ale bylo způsobeno zejména vysokou srovnávací základnou u inženýrských staveb. Pozemní výstavba pokračuje v nastaveném tempu. Meziročně vzrostla o silných 5,9 %.
Spotřeba českých domácností zůstává silná a nadále tak bude hlavním tahounem ekonomického růstu. V srpnu maloobchodní tržby rostly reálně meziročně po sezónním očištění o 4,3 % a pokračovaly tak přes značnou volatilitu v nastaveném tempu, které drží poslední tři roky. Maloobchod dlouhodobě táhnou prodeje přes internet. V srpnu naopak klesly tržby za pohonné hmoty. Spotřeba pohonných hmot ale klesala jen mírně a celkově se zdá, že aktuální vysoké ceny pohonných hmot české automobilisty od cest autem neodradily. Celkové reálné tržby za pohonné hmoty se drží na srovnatelných hodnotách, jaké byly obvyklé na počátku roku před strmým nárůstem cen. Silnou spotřebu ukazují nejen měsíční data z reálné ekonomiky, ale i předstihové indikátory. V říjnu důvěra spotřebitelů podle ČSÚ sice klesla, ale jen velmi mírně a stále se drží nad svým dlouhodobým průměrem.
Inflace v září zesílila na 2,5 % a poprvé od května se tak vrátila nad 2% inflační cíl centrální banky. Za zvýšením inflace stály hlavně ceny energií. Naopak i nadále inflaci tlumí ceny potravin. Mírné překvapení přinesla jádrová inflace, která oproti očekávání mírně stoupla ze srpnových 3 % na 3,1 %. Jádrová inflace roste pozvolna od počátku roku, kdy se pohybovala okolo 2,7 %. Růst jádrové inflace tak bude pro bankovní radu ČNB dalším argumentem pro další zvýšení sazeb. My očekáváme, že k němu dojde již na listopadovém zasedání. Pokud by došlo v následujících měsících k dalšímu zvýšení jádrové inflace, může ČNB uvažovat ještě o dalším navýšení sazeb.
Zatím ale ponecháváme náš základní scénář s vrcholem sazeb na 4 % a jádrovou inflací v blízkosti 3 %. Celková inflace ale svého vrcholu ještě nedosáhla. Do konce roku by se sice mohla držet v hodní polovině inflačního pásma, ale na počátku příštího roku se s velkou pravděpodobností vyšplhá nad 3 %. Tento vývoj je dán hlavně vývojem cen pohonných hmot, vypadnutím vyšší srovnávací základny kvůli poplatkům za POZE, ale i cenami potravin, které v letošním roce naopak přispívaly k desinflaci. Vzhledem k tomu, že očekáváme, že se vysoké ceny hnojiv i energií musí postupně promítnout do potravin, měly by potraviny působit v příštím roce proinflačně. Vzhledem k jejich vysoké váze (17 %) ve spotřebitelském koši by efekt rostoucích cen potravin do celkové inflace měl být výrazný.
Vnější geopolitická rizika zůstávají stále stejná ve formě zvýšené nejistoty a vysokých cen energií. Domácí inflační tlaky,které se projevují v jádrové inflaci, zvyšují riziko, že ČNB zpřísní měnovou politiku více, než očekává náš základní scénář.
