Ekonomická aktivita
Poslední tvrdá data z reálné ekonomiky potvrdila velmi pomalý růst ekonomik eurozóny. Průmyslová produkce v září meziročně vzrostla o 1,2 % a zaostala tak za očekáváním trhu, které bylo nastavené na výraznější oživení růstu. Celkově tak průmyslová produkce za celý letošní rok velmi pravděpodobně po dvou letech poklesu skončí v kladných číslech, ale růst bude velmi slabý a budoucnost zůstává nejistá. To ukazuje i index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu PMI, který od počátku letošního roku postupně stoupal a v srpnu se poprvé po více než třech letech dostal nad hladinu 50, od té doby ale dále neroste a drží se spíše pod 50. Poslední listopadová čísla zklamala očekávání, když index poklesl na 49,7 bodu. Na rychlejší oživení průmyslu si budeme muset zřejmě počkat do příštího roku.
Na druhou stranu oživení ve službách je pravděpodobnější již v letošním roce, alespoň podle PMI ve službách, který se v listopadu vyšplhal na 18měsíční maximum 53,1 bodu. Služby by tak měly přispět k růstu v posledním čtvrtletí letošního roku.
Také poslední výsledky maloobchodu ukazují na velmi pomalý růst. V září maloobchodní tržby vzrostly meziročně o 1 % – to potvrzuje jen mírně rostoucí poptávku domácností, což odpovídá indexu spotřebitelské důvěry, který se stále drží pod svým dlouhodobým průměrem.
Ani fiskální expanze v Německu zatím nepřichází. Rozpočtové výdaje za říjen sice ukazují na prohlubující se federální deficit, ale to je způsobeno spíše finančními transakcemi, například převody z federálního rozpočtu do rozpočtů spolkových zemí, než vyššími investicemi do obrany nebo infrastruktury. K těm by mělo dojít zřejmě až v příštím roce. Speciální fond pro infrastrukturu a klimatickou transformaci ve výši 500 mld. EUR prošel schvalovacím řízením teprve na začátku října.