Ekonomiky eurozóny rostou navzdory značným nejistotám spojeným s nedořešenými cly. Efekt předzásobení se projevuje i ve 2. čtvrtletí, ale měl by postupně slábnout. Inflace se stále pohybuje okolo 2 %, a ECB tak nemá důvod měnit nastavení měnových podmínek a zůstává ve vyčkávacím módu.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Navzdory nejistotám sílí podle předstihových indikátorů optimismus
Ekonomická aktivita
30% cla na dovozy do USA ze zemí EU s účinností od 1. srpna – takový je poslední verdikt prezidenta Trumpa. Trhy zatím očekávají, že pokračuje stejná taktika a Trump nakonec ustoupí, stejně jako se to stalo 9. července, kdy oficiálně mělo být jasno po 90denním odkladu recipročních cel vyhlášených v dubnu. Evropa ale musí být připravena i na situace, že by se tak nestalo. EU zatím odkládá odvetná opatření a jedná o těsnější spolupráci s ostatními zeměmi. Podle našeho názoru ale chybí jednání v rámci EU o odstranění vnitřních netarifních bariér obchodu (zejména ve službách), což by americká cla více než vykompenzovalo.
Již delší dobu trvající nejistota ale reálnou ekonomiku negativně alespoň prozatím neovlivnila. V prvním čtvrtletí byl z dat vidět jednoznačně pozitivní efekt předzásobení, který podporoval lepší výsledky průmyslu. Poslední čísla dokonce ukazují, že tento efekt bude ustupovat pomaleji, než se původně předpokládalo. Po svižném růstu v 1. čtvrtletí sice v dubnu přišlo výrazné zpomalení, ale v květnu byla čísla zase o poznání optimističtější. Průmyslová výroba v květnu v eurozóně vzrostla o 3,7 % y/y. Ze zemí se dařilo překvapivě Německu. Ve stejném optimistickém duchu pak vyzněl i index ZEW, který je ale velice volatilní a jeho predikční schopnost bychom neměli přeceňovat. Optimismus ale panuje i u indexů nákupních manažerů PMI. Kompozitní PMI v eurozóně v červenci vzrostl na 51 bodů, což je 11měsíční maximum. Ve zpracovatelském průmyslu zůstal PMI jen těsně pod hladinou 50 na 49,8.
Také spotřeba domácností pokračuje v růstu. V květnu maloobchodní tržby vzrostly o 1,8 % y/y, což bylo sice o 0,5 pb méně než v dubnu, ale to bylo dáno německými výsledky, kde došlo v květnu k meziměsíčnímu poklesu. Německé maloobchodní tržby ale bývají velmi volatilní a navíc podléhají zpětným revizím. Celkově spotřeba domácností zůstává silná.
Inflace a centrální banka
Inflace v eurozóně je pod kontrolou. V červnu celková inflace vzrostla o 0,1 pb na 2 % a jádrová inflace zůstala stabilní na 2,3 %. Pohled na detaily ukazuje, že ceny zboží rostou velmi pomalu (0,03 % m/m), naopak meziměsíční růst cen služeb o 0,4 % může vzbuzovat pochybnosti ohledně ukotvenosti inflace. Poslední data ale zároveň ukazují, že neakcelerují mzdové tlaky, což by mělo znamenat, že zrychlení inflačních tlaků ve službách by nemělo hrozit.
Již na červnovém zasedání prezidentka Lagarde naznačila, že si ECB dá ve snižování sazeb pauzu, a tak nebylo překvapením, když centrální bankéři ponechali depozitní sazbu na červencovém zasedání beze změny. Otázka, jak bude ECB dále postupovat, ale zůstala nezodpovězená. Podle prezidentky Lagarde se nyní ECB nachází v komfortní situaci a může čekat. Nám nezbývá než čekat s ní. Stále se mírně kloníme k tomu, že ECB do konce roku sazby měnit nebude.
Rizika
Dopady dohody ohledně cel na vývozy do USA představují nejistotu a značné riziko pro budoucnost zahraničního obchodu. Dosažená úroveň 15 % je sice lepší než likvidačních 30 %, ale přesto mohou být dopady na ekonomiku citelné, což by mohlo ovlivnit i postup ECB.
