Inflace a centrální banka
Jak CPI, tak PPI se udržely na nízkých úrovních, výraznější cenové tlaky způsobené zvýšením cel zatím stále nepřišly. Při podrobném zkoumání je možné najít cenové kategorie zboží, u kterých se cla projevila, jejich celkový dopad je však nízký. Index cen zboží trvalé spotřeby očištěný o automobily vzrostl o 0,5 %, váha této kategorie ve spotřebním je však pouze 12 %. Výraznější ovlivnění inflace zvýšením cel ještě může přijít, kritické budou příští tři měsíce. Podle našeho názoru však ani v případě, že k tomu dojde, nepůjde o nic dramatického. Informace o výši cel pro řadu klíčových obchodních partnerů jsou známé a s výjimkou Číny nebudou o mnoho vyšší než aktuálních 10 %. Část cel se přitom do cen již promítla. Navíc je pravděpodobné, že ve druhém pololetí bude inflaci snižovat pokles tempa růstu nájmů. Celkově podle našeho názoru hrozí spíše pokračování pozitivních překvapení (nižší než očekávaná inflace) než opak. Pokud by se to potvrdilo, měl by Fed reagovat poměrně brzkým přechodem k obnovení snižování sazeb. Fed zatím sazby drží beze změny a Powell na tiskovce po zasedání FOMC opět potvrdil, že čeká na to, jaký dopad budou mít cla na inflaci.
Rizika
Prezidentu Trumpovi se za více než půl roku vládnutí díky až brutální razanci podařilo dosáhnout většiny svých cílů v ekonomické oblasti. Příští měsíce ukážou, zda měli pravdu ekonomičtí experti sestavující jeho program, nebo jeho kritici. Jde přitom o velmi podstatný rozdíl – rozdíl mezi prosperujícím státem a státem sužovaným vleklými ekonomickými problémy, především stagflací. Tento rozdíl je také rozdílem mezi pokračujícím růstem akciového trhu a stabilním dluhopisovým trhem a podstatným propadem cen akcií a růstem výnosů, což by problémy dále zhoršilo.