I přes zavedení amerických cel a pokračující geopolitické napětí česká ekonomika pokračuje v růstu a nezhoršují se ani předstihové indikátory. Spolu s ekonomikou ale roste i inflace a centrální bankéři stále silněji signalizují, že jsou připraveni udržovat restriktivní měnové podmínky.
Květnová data z reálné ekonomiky potvrdila pokračující oživení. Stejně jako v předchozích měsících pokračovala v růstu spotřeba domácností. Maloobchodní tržby v květnu reálně meziročně vzrostly o 5,3 %, přičemž stále platí, že k růstu nejvíce přispívá prodej prostřednictvím internetu. Zajímavé je, že slabý zůstává stále maloobchod s potravinami, který se drží v reálném vyjádření 8 % pod předcovidovými hodnotami. Celkově se maloobchodní tržby nyní pohybují zhruba na hodnotách před začátkem covidu, a mají tedy stále kam růst. Podporovat by je měla i nadále relativně nízká inflace, reálný růst mezd i situace na trhu práce. Poslední čísla o nezaměstnanosti ukázala určitý nárůst. Oproti stejnému období loňského roku je nezaměstnanost podle statistik MPSV o 0,6 pb vyšší, stále ale jedna z nejnižších v EU. Zajímavé je, že statistiky ČSÚ, které nevycházejí z údajů evidence úřadů, ale z výběrového šetření, se nezvyšují a zůstávají okolo 2,8 % stejně jako loni. Celkově tak lze konstatovat, že trh práce zůstává v dobré kondici a měl by i nadále podporovat spotřebu domácností. Také předstihové indikátory zůstávají optimistické. Důvěra spotřebitelů v červenci podle ČSÚ vzrostla na 104,1, nejvyšší hodnotu od září 2021.
I poslední statistiky průmyslové výroby potvrdily pokračující oživení. Průmyslová výroba sice mírně zaostala za očekáváním, když v květnu vzrostla meziročně o 2,2 %, ale zdá se, že 10% plošná cla na dovozy z EU do USA se zatím na výrobě nijak negativně neprojevila. Optimisticky tentokrát vyzněly i indexy nákupních manažerů. PMI pro český zpracovatelský průmysl se poprvé po třech letech dostal nad hladinu 50, a ukazuje tedy, že by se situace ve zpracovatelském průmyslu měla spíše zlepšovat. Nejistot je ale celá řada a optimismus nemusí trvat dlouho. Důležité bude, jak budou evropské ekonomiky reagovat na dohodnutou výši cel (15 %). Jde sice o podstatně nižší hodnotu než hrozila (30 %) a měla by být zvládnutelná, ale bez následků to nebude, jak ukazují například odhady dopadu cel zveřejněné předními automobilkami.
Inflace v červnu zesílila na 2,9 % z květnových 2,4 % a byla tak nejvyšší od prosince loňského roku. Za růstem cen stály z velké části volatilní potraviny, které budou zřejmě cenový vývoj ovlivňovat směrem vzhůru i nadále. Růst cen zemědělských výrobců v červnu zmírnil jen nepatrně na 13,4 % y/y. Opačným směrem pak působily ceny v oddíle doprava a odívání a obuv. Zvýšená meziroční inflace navíc byla ovlivněna nízkou srovnávací základnou a v dalších měsících by měla inflace opět klesat, i když i nadále zůstane nad 2 %. To, co trápí ČNB, jsou ale hlavně ceny služeb, které pokračují ve svižném růstu. Zatímco ceny zboží vzrostly meziročně o 1,6 %, ceny služeb se zvýšily o 5 %. Podle komentáře ČNB k výsledkům inflace není cenový vývoj v domácí ekonomice plně stabilizovaný a vyžaduje přísné měnové podmínky. Guvernér Michl by navíc podle svých vyjádření viděl raději inflaci pod 2 % (i když inflační cíl je definován symetricky kolem 2 %). Hrozba vyšších cel již od 1. srpna může u ČNB podnítit další obavy z nárůstu inflačních tlaků. Připomeňme, že na rozdíl od ECB vidí ČNB cla jako proinflační riziko nejen v krátkodobém, ale i v dlouhodobém horizontu. Pravděpodobnost, že letos zůstanou sazby již beze změny, se tedy opět zvýšila.
I když se nejistota prozatím neprojevuje v reálné ekonomice ani na trzích, situace se může velice rychle měnit. Vyšší cla podporují riziko vyšších než očekávaných sazeb ČNB, ale záležet nakonec bude primárně na tom, jaký bude jejich reálný dopad mna růst a inflaci.
