Poté, co jsme se v minulém měsíčníku věnovali faktorům ovlivňujícím inflaci v USA, se nyní podíváme na EMU. ECB sice dosáhla svého inflačního cíle (celková inflace 2 %), avšak jádrová inflace se stále drží mírně nad 2 % a růst cen ve službách je silnější, než by si ECB přála. Výhled inflace ve službách by ale měl být dobrý – hlavním zdrojem rychlejšího růstu cen jsou zde doznívající sekundární efekty inflačního šoku z let 2021 a 2022. Vysoká inflace vyvolala rychlejší růst cen, který se promítl do zrychlení růstu mezd, což se přes náklady vrátilo zpět do inflace. Dynamika mezd ovšem setrvale slábne a s tím slábnou i inflační tlaky ve službách, což by mělo vést k pokračující dezinflaci. Druhým zdrojem růstu cen v EMU jsou potraviny. Zde působí vedle růstu cen energií i dlouhodobé faktory, jako je změna klimatu.
PPF banka
Dnes
Září 2025: Inflace: stav a výhled - Evropská měnová unie
Téma měsíce
Proč ČNB váhá s dalším snižováním sazeb?
Česká republika není součástí eurozóny a centrální banka tak může svou měnovou politiku vykonávat nezávisle. Vzhledem k propojení české ekonomiky s eurozónou se ale měnová politika ECB a ČNB jen zřídka rozchází. Období měnového uvolňování, resp. utahování se většinou shodují, i když absolutní výše základní sazby se může lišit.
V historii se vyskytovala období, kdy základní sazba ČNB byla vyšší i nižší než obdobná sazba ECB. Od roku 2017 ale sazby ČNB byly a stále zůstávají vyšší než sazby ECB, což odpovídalo i průměrně vyšší inflaci v České republice ve srovnání s průměrnou inflací v eurozóně. Aktuálně je sazba ČNB o 1,5 pb vyšší než sazba ECB a obě centrální banky shodně signalizují přinejmenším pauzu v měnovém uvolňování.
Výše inflace v EMU i v ČR se přitom aktuálně srovnala v blízkosti 2 %. Jaké jsou důvody větší opatrnosti ČNB? Proč nechce navzdory nízké inflaci rychleji snižovat sazby? Jaké to může mít dopady do inflace a ekonomiky? To jsou otázky, na které se snažíme najít odpovědi.
Česká republika
ČNB zůstává v jestřábím módu
Srpen potvrdil trendy z předchozích měsíců. Pokračuje oživení tažené především spotřebou, inflace se zároveň posunula zřetelně nad cíl centrální banky, tento posun by ale měl být pouze dočasný. Nejzajímavější událostí srpna bylo zasedání bankovní rady ČNB, které potvrdilo a možná ještě zesílilo její jestřábí nastavení. Nová prognóza se posunula směrem podporujícím opatrnost bankovní rady. Podle ČNB aktuálně výrazně převažují proinflační rizika. Sazby tedy s největší pravděpodobností zůstanou delší dobu beze změny.
Evropská měnová unie
Německý HDP za druhé čtvrtletí byl revidován dolů
Srpen přinesl významnou revizi růstu německého HDP za druhé čtvrtletí směrem dolů (z -0,1 % na -0,3 %). Předběžné konjunkturální indexy PMI za EMU však překvapily pozitivně: výrobní ukázal na silnější expanzi, služby se udržely zřetelně nad 50. Celková inflace v červenci zůstala na cíli, zatímco jádrová je stále mírně nad ním. ECB bude nadále vyčkávat na další vývoj; zda se úrokové sazby ještě pohnou níže z aktuální úrovně 2 % není jasné.
Spojené státy americké
Šéf Fedu Powell naznačil možné snížení sazeb v září
Srpen začal ve Spojených státech šokem, který do značné míry určil náladu ve zbytku měsíce. Data z trhu práce za červenec byla sama o sobě nečekaně slabá, šok však způsobil především rozsah revizí dat z předchozích měsíců. Finanční trh, vědom si citlivosti Fedu na stav trhu práce, reagoval výrazným přehodnocením trajektorie očekávaného vývoje sazeb. Data o vývoji CPI přehodnocení jen podpořila, naopak PPI je zpochybnil. Šéf Fedu Powell svým projevem na konferenci v Jackson Hole naděje na snížení sazeb v září opět povzbudil. Zářijové snížení sazeb je tak pravděpodobné, i když stále ne jisté.
Sdílet na sociálních sítích