Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Naše společnostiAktuálněInsights

O skupině PPF

O násLidé a statutární orgányFinanční výsledky a výkazyZprávy a dokumenty

Společenská odpovědnost

Společenská odpovědnostUdržitelnost
Pro médiaKontaktyKariéra
en

Novinky do e-mailu

Nechte si zasílat nejnovější tiskové zprávy, rozhovory, podcasty a insighty

Odebírat novinky

Sledujte nás

Pro média

  • Tiskové zprávy
  • Rozhovory a podcasty
  • Odebírat novinky
  • Ke stažení
  • Kontakt pro média

Může se hodit

  • Naše společnosti
  • Aktuálně
  • Insights

Kontakty

  • Společnosti skupiny PPF
  • Podmínky používání
  • Ochrana osobních údajů
  • Mapa stránek
  • Cookies policy

2026 © PPF Group

Nejčastěji hledáte

Výroční zprávyInsightsVize a strategieTiskové zprávy

  • Insights

  • Analytický měsíčník

PPF banka

24/8/2026

Září 2025: Inflace: stav a výhled - Evropská měnová unie

Poté, co jsme se v minulém měsíčníku věnovali faktorům ovlivňujícím inflaci v USA, se nyní podíváme na EMU. ECB sice dosáhla svého inflačního cíle (celková inflace 2 %), avšak jádrová inflace se stále drží mírně nad 2 % a růst cen ve službách je silnější, než by si ECB přála. Výhled inflace ve službách by ale měl být dobrý – hlavním zdrojem rychlejšího růstu cen jsou zde doznívající sekundární efekty inflačního šoku z let 2021 a 2022. Vysoká inflace vyvolala rychlejší růst cen, který se promítl do zrychlení růstu mezd, což se přes náklady vrátilo zpět do inflace. Dynamika mezd ovšem setrvale slábne a s tím slábnou i inflační tlaky ve službách, což by mělo vést k pokračující dezinflaci. Druhým zdrojem růstu cen v EMU jsou potraviny. Zde působí vedle růstu cen energií i dlouhodobé faktory, jako je změna klimatu. 

Magdalena Středová, Ľuboš Mokrášanalytický tým PPF banky

Sdílet na sociálních sítích

Sdílet na sociálních sítích

Vytisknout

Kopírovat odkaz

Téma měsíce

Proč ČNB váhá s dalším snižováním sazeb?

Česká republika není součástí eurozóny a centrální banka tak může svou měnovou politiku vykonávat nezávisle. Vzhledem k propojení české ekonomiky s eurozónou se ale měnová politika ECB a ČNB jen zřídka rozchází. Období měnového uvolňování, resp. utahování se většinou shodují, i když absolutní výše základní sazby se může lišit.

V historii se vyskytovala období, kdy základní sazba ČNB byla vyšší i nižší než obdobná sazba ECB. Od roku 2017 ale sazby ČNB byly a stále zůstávají vyšší než sazby ECB, což odpovídalo i průměrně vyšší inflaci v České republice ve srovnání s průměrnou inflací v eurozóně. Aktuálně je sazba ČNB o 1,5 pb vyšší než sazba ECB a obě centrální banky shodně signalizují přinejmenším pauzu v měnovém uvolňování.

Výše inflace v EMU i v ČR se přitom aktuálně srovnala v blízkosti 2 %. Jaké jsou důvody větší opatrnosti ČNB? Proč nechce navzdory nízké inflaci rychleji snižovat sazby? Jaké to může mít dopady do inflace a ekonomiky? To jsou otázky, na které se snažíme najít odpovědi.

Detail článku

Česká republika

ČNB zůstává v jestřábím módu

Srpen potvrdil trendy z předchozích měsíců. Pokračuje oživení tažené především spotřebou, inflace se zároveň posunula zřetelně nad cíl centrální banky, tento posun by ale měl být pouze dočasný. Nejzajímavější událostí srpna bylo zasedání bankovní rady ČNB, které potvrdilo a možná ještě zesílilo její jestřábí nastavení. Nová prognóza se posunula směrem podporujícím opatrnost bankovní rady. Podle ČNB aktuálně výrazně převažují proinflační rizika. Sazby tedy s největší pravděpodobností zůstanou delší dobu beze změny.

Detail článku

Evropská měnová unie

Německý HDP za druhé čtvrtletí byl revidován dolů

Srpen přinesl významnou revizi růstu německého HDP za druhé čtvrtletí směrem dolů (z -0,1 % na -0,3 %). Předběžné konjunkturální indexy PMI za EMU však překvapily pozitivně: výrobní ukázal na silnější expanzi, služby se udržely zřetelně nad 50. Celková inflace v červenci zůstala na cíli, zatímco jádrová je stále mírně nad ním. ECB bude nadále vyčkávat na další vývoj; zda se úrokové sazby ještě pohnou níže z aktuální úrovně 2 % není jasné.

Detail článku

Spojené státy americké

Šéf Fedu Powell naznačil možné snížení sazeb v září

Srpen začal ve Spojených státech šokem, který do značné míry určil náladu ve zbytku měsíce. Data z trhu práce za červenec byla sama o sobě nečekaně slabá, šok však způsobil především rozsah revizí dat z předchozích měsíců. Finanční trh, vědom si citlivosti Fedu na stav trhu práce, reagoval výrazným přehodnocením trajektorie očekávaného vývoje sazeb. Data o vývoji CPI přehodnocení jen podpořila, naopak PPI je zpochybnil. Šéf Fedu Powell svým projevem na konferenci v Jackson Hole naděje na snížení sazeb v září opět povzbudil. Zářijové snížení sazeb je tak pravděpodobné, i když stále ne jisté.

Detail článku

Finanční trhy

Finanční trhy 9/25

Detail článku