Srpen začal ve Spojených státech šokem, který do značné míry určil náladu ve zbytku měsíce. Data z trhu práce za červenec byla sama o sobě nečekaně slabá, šok však způsobil především rozsah revizí dat z předchozích měsíců. Finanční trh, vědom si citlivosti Fedu na stav trhu práce, reagoval výrazným přehodnocením trajektorie očekávaného vývoje sazeb. Data o vývoji CPI přehodnocení jen podpořila, naopak PPI je zpochybnil. Šéf Fedu Powell svým projevem na konferenci v Jackson Hole naděje na snížení sazeb v září opět povzbudil. Zářijové snížení sazeb je tak pravděpodobné, i když stále ne jisté.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Šéf Fedu Powell naznačil možné snížení sazeb v září
Ekonomická aktivita
Počet vytvořených pracovních míst zaostal za očekáváním (čekalo se 105 000, reálně to bylo 73 000), což nebylo nijak dramatické a potvrdilo to pokračující ztrátu dynamiky trhu práce. Revize směrem dolů za předchozí dva měsíce ve výši 258 000 pracovních míst však podstatným způsobem změnila vnímání situace na trhu práce. Původní data vypadala dobře a neukazovala na akutní problémy, revidovaná data naznačují, že ztráta dynamiky je rychlejší a hlubší, než se předpokládalo. Aktuální míra nezaměstnanosti zůstává relativně nízká, narostla jen na 4,2 % z 4,1 %. To, co je znepokojující, je směr vývoje. Trh práce reaguje na ekonomický cyklus se zpožděním a je značně setrvačný, proto je důležité reagovat na jeho negativní vývoj včas. To si uvědomuje i šéf Fedu Powell a ve svých vystoupeních dal jasně najevo, že by Fed na hrozící výraznější slabost trhu práce reagoval uvolněním měnové politiky. Růstová data byla poměrně solidní – osobní spotřeba se zvedá, i když indexy spotřebitelské důvěry jsou nejednoznačné. Průmyslová výroba pokračuje v pomalém růstu, ale konjunkturální indexy jsou nejednoznačné: zatímco tradiční ISM byly slabé, modernější PMI naopak dobré. Výrazně narostl i index nálady mezi malými a středními podniky NFIB, který byl povzbuzen přijetím Trumpova daňového balíku OBBBA.
Inflace a centrální banka
Inflace (jak CPI, tak PPI) byla opět bez problémů. Ovlivnění cen cly zatím není moc vidět, i když podle vývoje importních cen by mělo docházet k jejich prakticky úplnému přenosu do konečných cen. Zato je poměrně zřetelně znát dopad slabší osobní spotřeby na ceny především ve službách. Cla se do cen mohou stále promítnout – zatím se doprodávají zásoby a obchodníci mohou nějakou dobu tlumit dopad cel na úkor svých marží. I pokud cla ceny ovlivní, mělo by jít o jednorázový skok s minimálními sekundárními efekty. V tomto směru se výrazně rozcházíme s názorem Fedu, který ve svých predikcích očekává pomalý růst ekonomiky a poměrně vysokou inflaci, směřuje tedy k stagflačnímu scénáři. Proto také indikuje pokračující stabilitu sazeb. Uvnitř FOMC se však formují dva zřetelně odlišné tábory: jeden počítá se stabilitou sazeb minimálně do konce roku, druhý naopak čeká jejich pokles. To znejišťuje výhled a otevírá prostor pro rychlejší pokles sazeb, pokud by se stav ekonomiky výrazněji zhoršoval a inflace nerostla. My ponecháváme v platnosti odhad dvou snížení letos s mírným rizikem většího snížení. Zároveň je to tržní konsensus i odhad Fedu.
Rizika
Rizikům aktuálně dominuje geopolitika, konkrétně eskalace dlouhodobě napjaté situace kolem Íránu, především kolem jeho jaderného programu. Útok Izraele na íránskou jadernou infrastrukturu, ke kterému se připojily i USA, s sebou nese riziko íránské odvety, v nejhorším případě uzavření Hormuzského průlivu.
