ČNB zůstává v jestřábím módu

Ekonomická aktivita 

Červnová data z reálné ekonomiky potvrdila pokračující oživení. Pokračoval růst spotřeby domácností, i když jeho dynamika mírně klesla. Maloobchodní tržby po květnovém reálném meziročním růstu o 4,6 % (revidováno dolů z 5,3 %) rostly v červnu o 4,5 %. Osobní spotřeba roste z nízké základny po propadu v době inflační vlny, takže stále zůstává velký prostor pro její další zvyšování. Růstový trend by měla podporovat kombinace relativně nízké inflace a reálného růstu mezd. Pomoci by eventuálně mohlo i snížení míry úspor, která zůstává stále neobvykle vysoká. Trh práce zůstává silný, což by mohlo dodat domácnostem důvěru k většímu utrácení. 

Průmyslová výroba rostla meziročně o 3,3 %, zpracovatelský průmysl o 1,0 %. Po předchozím zrychlování růstu zpracovatelského průmyslu přichází zpomalení, které by mohlo souviset s vymizením efektu předzásobení. Vývoj produkce zpracovatelského průmyslu v Německu, které je pro řadu našich podniků klíčovým odbytištěm, není příznivý. Očekávat lze proto další zpomalení. Potvrzuje to i srpnový index nákupních manažerů PMI, který z mírné expanze v červenci (50,2) klesl zpět pod 50, což je hranice mezi expanzí a kontrakcí, na 49,7.

Inflace a centrální banka 

Inflace se v červenci držela nad cílem ČNB (2,7 % oproti 2,9 % v červnu). Meziměsíčně rostla o 0,5 %, což do značné míry souviselo se sezónními efekty (dovolené a turistická sezóna vedou ke zvyšování cen zájezdů). Klesly ceny potravin, především díky nižším cenám sezónního ovoce a zeleniny. Ceny pohonných hmot rostly a rostly rovněž ceny v oddíle bydlení. Potraviny byly klíčové pro meziroční zpomalení inflace. Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly meziročně o 4,9 % (v červnu také o 4,9 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Ceny zboží vzrostly o 1,4 % a ceny služeb o 4,8 % – vysoká inflace ve službách je jedním z klíčových argumentů ČNB pro zachování sazeb beze změny, stejně jako rychlý růst cen nemovitostí a s tím související růst objemu nových hypoték.

Srpnové zasedání bankovní rady ČNB nepřineslo zásadnější překvapení. Sazby zůstaly nezměněny, nová prognóza se posunula směrem k uvažování bankovní rady, když přinesla relativně optimistický výhled pro růst a relativně pesimistický pro inflaci. Podle našeho názoru hrozí riziko, že negativní vývoj v zahraničí související s dopady cel může vést k citelně slabšímu růstu a nižší inflaci oproti aktuální prognóze ČNB. Letos s dalším snížením sazeb nepočítáme, příští rok bude záležet na tom, nakolik se potvrdí, nebo nepotvrdí prognóza.

Rizika 

Rizika pro českou ekonomiku jsou především vnější. Pokles německého HDP ve druhém čtvrtletí potvrdil, že zrychlení růstu v prvním čtvrtletí bylo způsobeno především předzásobením před zavedením cel v USA. Obchodní dohoda EU s USA sice na jednu stranu není pro EU likvidační z hlediska jejích exportů do USA, na druhou stranu bude mít velmi pravděpodobně negativní vliv na růst v Evropě, což se projeví i u nás. Rozpočtová stimulace v Německu bude nabíhat postupně a patrně se více projeví až v příštím roce. Hlavním rizikem pro ČR je tedy možná slabost vnější poptávky.