Srpen přinesl významnou revizi růstu německého HDP za druhé čtvrtletí směrem dolů (z -0,1 % na -0,3 %). Předběžné konjunkturální indexy PMI za EMU však překvapily pozitivně: výrobní ukázal na silnější expanzi, služby se udržely zřetelně nad 50. Celková inflace v červenci zůstala na cíli, zatímco jádrová je stále mírně nad ním. ECB bude nadále vyčkávat na další vývoj; zda se úrokové sazby ještě pohnou níže z aktuální úrovně 2 % není jasné.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Německý HDP za druhé čtvrtletí byl revidován dolů
Ekonomická aktivita
Růst osobní a vládní spotřeby v Německu nestačil ve druhém čtvrtletí kompenzovat slabost investiční aktivity, stavebnictví a zahraničního obchodu. Navíc byl směrem dolů revidován i růst HDP v letech 2023 a 2024, takže po těchto revizích je německá ekonomika stále mírně pod úrovní roku 2019, což potvrzuje její dlouhodobou stagnaci. Ve zbytku roku by na růst ekonomiky měly působit především cla a silné euro, rozpočtový stimul se patrně výrazněji projeví až příští rok. Průmyslová výroba překvapila výrazně negativně (květen byl revidován z +1 % r/r na -0,2 % r/r, v červnu byl namísto očekávaného poklesu o 1 % r/r pokles o 3,6 % r/r). Konjunkturální indikátory jsou nejednoznačné – zatímco PMI se zlepšil, ZEW propadl kvůli obavám z dopadu cel a IFO mírně narostl díky lepším očekáváním. Naděje na oživení v Německu vzbuzené růstem v prvním čtvrtletí a plány na rozpočtovou stimulaci tak alespoň prozatím berou za své, uvidíme, zda se situace zlepší alespoň příští rok.
Francie jako druhá největší ekonomika eurozóny sice ve druhém čtvrtletí rostla, ale do ideálního stavu má také daleko. Indexy nákupních manažerů se sice posunuly nahoru, ale jak výroba, tak služby nadále zůstaly pod 50, tedy v kontrakci. Výrazně pod dlouhodobým průměrem také zůstávají oficiální ukazatele podnikatelského klimatu. Do hlubšího mínusu se dostala i italská průmyslová produkce. Nad vodou tak ekonomiky eurozóny bude pravděpodobně i nadále držet kombinace růstu osobní spotřeby (maloobchodní tržby eurozóny zrychlily růst z 1,9 %r/r na 3,1 % r/r). K růstu časem také přispěje zvýšení výdajů na obranu a infrastrukturní investice, ovšem za cenu vyšší zadluženosti a také vytlačování soukromých investic. Mezitím budou evropské ekonomiky trpět tlakem na ozelenění, zatímco se bude zvětšovat zaostávání v klíčových technologiích.
Inflace a centrální banka
Jádrovou inflaci nadále drží nad 2 % služby, celkovou směrem dolů k cíli posunuje vývoj cen zboží a energií. Při jen velmi mírném růstu evropské ekonomiky, který je zřetelně pod potenciálem, a soustavně klesající dynamice mezd by se mohlo zdát, že ECB má prostor pro další snížení sazeb. To byl také scénář, se kterým finanční trhy počítaly na začátku roku. Plány na rozpočtovou stimulaci v Německu spojené s uvolněním rozpočtových pravidel a zrychlením růstu evropské ekonomiky v prvním čtvrtletí však vedly k přehodnocení výhledu ve prospěch malého nebo žádného dalšího poklesu sazeb. Opatrný přístup převažuje také mezi členy bankovní rady ECB. To nás vede k očekávání, že sazby zůstanou stabilní na 2 %. Výhled by mohla změnit výraznější slabost ekonomiky spojená s driftem inflace pod cíl ECB. Konzervativní měnová politika ECB tak bude jedním z faktorů, který přispěje k nevalné výkonnosti evropských ekonomik.
Rizika
Klíčovým rizikem po nějakou dobu zůstane reakce evropských ekonomik na cla pro vývoz do USA. Vedle toho se v srpnu vyvinula situace kolem Ukrajiny. Naděje na mír je zatím stále jen nadějí, ale pokud by se naplnila, mohlo by to mít na evropské ekonomiky citelný pozitivní dopad.
