Cla na vývoz do Ameriky, která nedávno dostala konkrétní podobu, jsou dalším milníkem ve změně mezinárodního obchodu a spolupráce. Klasická ekonomická teorie zdůrazňuje výhody zahraničního obchodu pomocí komparativní a absolutní výhody, tedy jako hru s nenulovým součtem, kde se země specializují na výrobu zboží, kde mají nižší náklady a obchodují s ostatními zeměmi, které se specializují na jiné produkty, a v konečném důsledku z obchodu profitují všichni. Tomuto pojetí mezinárodního obchodu zasadila v roce 2020 ránu pandemie covidu, která vedla ke zpřetrhání dodavatelsko-odběratelských řetězců, nedostatku některých komponent a k růstu inflace.
Dalším šokem pro dosavadně relativně hladce probíhající mezinárodní obchod pak byl začátek války na Ukrajině, který poukázal na další možný problém mezinárodního obchodu, a to spoléhání se na jednoho klíčového dodavatele. V tomto případě dodavatele důležitých surovin jako je ropa a zemní plyn. Zavedení amerických cel pak bylo jen dalším důkazem toho, že učebnicové využití mezinárodního obchodu má své praktické limity. V tomto měnícím se světě navíc Evropská unie plánuje přechod na zelené technologie, což s sebou přináší nejen technologické výzvy, ale i rizika možných nových závislostí na dodávkách strategických surovin, což by mohlo vést k neočekávaným silným cenovým šokům. EU tak bude muset přechod na nové technologie plánovat i s ohledem na diverzifikaci zdrojů, což s sebou může přinášet dodatečné náklady.
