Reálná ekonomika navzdory clům roste, předstihové indikátory ale jednoznačný obrázek budoucího vývoje neukazují. ECB přitom podle všeho neplánuje dále podpořit ekonomiku uvolněním měnové politiky, a to přesto, že inflace zůstává nízká a měla by se na horizontu měnové politiky ještě snížit.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Předstihové indikátory predikují zhoršení situace v průmyslu, ale zlepšení ve službách
Ekonomická aktivita
Navzdory uvaleným clům eurozóna překvapuje lepšími výsledky reálné ekonomiky, než se očekávalo. Poslední čísla z průmyslové výroby za červenec ukázala meziroční růst o 1,8 %, což bylo mírně nad očekáváním a směrem vzhůru byly revidovány i statistiky za červen. Červencová průmyslová produkce vykázala lepší výsledky díky německé průmyslové produkci, která oproti původním předpokladům rostla rychleji. Optimismus ale brzdí poslední předstihové indikátory. PMI v eurozóně v září pokleslo zpět pod hladinu 50 na 49,5 bodu. Tento pokles byl způsoben hlavně výsledky Německa a Francie. Navíc v září poklesl v Německu i index Ifo, přičemž největší pesimismus vládne ve zpracovatelském průmyslu, kde se Ifo propadl na nejnižší hodnoty od června 2020. Slabý průmysl na druhou stranu kompenzuje optimismus ve službách: PMI ve službách v září výrazně předčilo očekávání, když vzrostlo na 51,4, což je nejvyšší hodnota od počátku letošního roku. Kompozitní PMI tak při protichůdném vývoji ve službách a v průmyslu nepatrně vzrostlo na 51,2 a ukazuje pouze na mírný růst ekonomik eurozóny ve druhé polovině roku.
Co se týká domácí spotřeby, růst maloobchodních tržeb se v červenci opět zpomalil, což vyvolává pochybnosti o tom, zda domácí spotřeba bude i nadále schopna kompenzovat dopad amerických cel na hospodářský růst. Meziměsíčně maloobchodní tržby poklesly o 0,5 %, meziročně byly tržby o 2,2 % vyšší.
Inflace a centrální banka
Inflace v eurozóně zůstává pod kontrolou a drží se na 2% cíli. Zvýšená ovšem stále zůstává jádrová inflace, a to zejména kvůli vývoji v sektoru služeb, kde se cenová dynamika v posledních měsících drží okolo 3,5 % y/y. Výhled inflace ale zůstává příznivý. Podle prognózy ECB by se inflace měla pohybovat pod 2 % jak v roce 2026, tak v roce 2027. Podle odhadů centrální banky bude nadále zmírňovat i mzdová dynamika, a to navzdory tomu, že trh práce zůstává silný a nezaměstnanost se drží na historických minimech.
Inflační výhled tak zůstává více než příznivý, ale při aktuální depozitní sazbě ECB na 2 % již není příliš velký prostor pro uvolňování měnových podmínek. Na svém posledním zářijovém zasedání ECB podle očekávání ponechala sazby beze změny. Ani tisková konference nepřinesla žádné novinky. Prezidentka Lagarde představila novou prognózu, která se ale od té červnové lišila jen minimálně. Inflační výhled byl posunut o 0,1 pb výše pro letošní a příští rok, a naopak o 0,1 pb níže pro rok 2027. Vzhledem k lepším výsledkům reálné ekonomiky v první polovině roku byl posunut odhad růstu HDP pro letošní rok. Podle prezidentky Lagarde jsou rizika vyváženější, odmítla však komentovat dotazy, zda jsou správná měnící se očekávání trhu směrem ke stabilitě sazeb. Pouze zopakovala, že Rada guvernérů se bude rozhodovat na základě přicházejících dat a nezavazuje se k žádné předem definované trajektorii sazeb.
Podle našeho názoru ponechá ECB sazby letos i příští rok beze změny. Ke snížení sazeb by vedlo pouze výraznější odchýlení dat od prognózy (například výrazně nižší inflace, slabší ekonomický růst nebo další významnější posilování eura).
Rizika
Jedním z největších rizik pro eurozónu je aktuálně zpožděný dopad cel a následný možný propad ekonomiky.
