Lepší březnové statistiky odrážejí efekt předzásobení

Ekonomická aktivita 

Březnová průmyslová výroba v eurozóně překvapila lepšími než očekávanými výsledky. Meziroční růst 3,6 % byl nejsilnější za posledního dva a půl roku. Tento růst ale nebyl způsoben postupným oživením průmyslové výroby, nýbrž byl do značné míry výsledkem předzásobení před tím, než začala v dubnu platit cla. Tento trend potvrzují například data z německého průmyslu, který v březnu vzrostl meziměsíčně o 3 %. Meziročně byla průmyslová produkce stále v mínusu, ale pouze mírném (-0,2 % y/y). Průmyslová produkce v Německu zůstává 9 % pod předpandemickými úrovněmi. Celému průmyslu v březnu pomohla hlavně farmaceutická výroba (+19,6 % m/m) spolu s výrobou automobilů (+8,1 % m/m) i výrobou strojů a zařízení (+4,4 % m/m). Vzhledem k tomu, že ve stejném období se výrazně zvýšil americký obchodní deficit zejména vinou farmaceutického průmyslu, lze předpokládat, že i německý nárůst výroby v tomto odvětví byl způsoben předzásobením a dynamika průmyslu bude v následujících měsících slabší. Zatím není jasné, jak budou do budoucna vypadat cla mezi Evropou a USA. EU připravila návrh, který amerického prezidenta Donalda Trumpa neuspokojil, spíše naopak. Ohlásil zavedení 50% plošných cel na země EU od 1. června, které následně odvolal a vrátil se zpět k 90dennímu odkladu, který by měl končit 9. července. Na konci května pak přišlo nepravomocné rozhodnutí amerického soudu o zrušení plošných 10% cel. Situace tak zůstává nepřehledná a jednání budou pokračovat.

Zajímavé je, že v předstihových indikátorech se nervozita projevuje zejména ve službách, zatímco nálada ve zpracovatelském sektoru se naopak v květnu mírně zlepšila. Domníváme se, že zlepšení PMI ve zpracovatelském sektoru na 49,4 bodu bylo do značné míry způsobeno růstem zahraničních objednávek podpořených předzásobením před tím, než začnou platit nová cla. Naopak v sektoru služeb se PMI propadlo na 48,9, nejnižší hodnotu od počátku roku 2024. 

Inflace a centrální banka 

Celková inflace v eurozóně se v dubnu udržela na 2,2 %, naopak jádrová inflace vzrostla z březnových 2,4 % na 2,7 %. Růst cen byl zaznamenán zejména v sektoru služeb, což do značné míry souviselo s načasováním Velikonoc, které byly v loňském roce již v březnu a dubnová základna pro letošní rok tak byla u služeb spojených s velikonočními prázdninami relativně nízká. Naopak celkovou inflaci i nadále snižují zejména ceny energií. Inflační tlaky v eurozóně tak zůstávají limitované a lze očekávat, že ECB bude v červnu znovu snižovat sazby. Depozitní sazba by se tak v červnu měla dostat na 2 %. Další vývoj je značně nejistý. My zatím neměníme naši předpověď a očekáváme, že červnové snížení bude poslední. Pokud by se ale Evropa nedohodla s USA na kompromisním řešení cel a došlo by k jejich navyšování, zřejmě by ECB snížila základní depozitní sazbu pod 2 %. Z její aktuální rétoriky vyplývá, že zvýšení cel sice může mít krátkodobě proinflační účinek, ale v delším horizontu převáží deflační tlaky způsobené zpomalením ekonomického růstu.

Rizika 

Jak ukázal měsíc květen, novinky ohledně celní politiky USA mohou překvapit oběma směry. Samotná nejistota ale také představuje pro ekonomiku riziko slabšího růstu.