ECB si dá nyní pauzu ve snižování sazeb

Ekonomická aktivita 

Eurostat revidoval HDP eurozóny za 1. čtvrtletí výrazně směrem vzhůru (o 0,3 pb). HDP tak vzrostlo o 1,5 % y/y, což se po loňském růstu 0,9 % y/y zdá jako slušné oživení, ale detaily tento optimismus brzdí. Velký vliv mělo totiž Irsko díky předzásobení ve farmaceutickém průmyslu před zavedením cel na exporty do USA. Bez Irska byl celkový růst výrazně nižší, a to 1,1 % y/y. A ve zbytku roku bude hůř, zejména kvůli politice USA, která vnáší do světové ekonomiky enormní nejistotu a do zahraničního obchodu nejvyšší překážky za posledních 100 let. Na číslech z reálné ekonomiky i na předstihových indikátorech se nejistota projevila překvapivě málo. Například tovární zakázky v Německu pokračovaly v růstu i v dubnu, naopak na průmyslové produkci eurozóny bylo v dubnu již patrné vyčerpání efektu předzásobení. Po meziměsíčních růstech v únoru o 3,8 % a v březnu o 3,6 % přišel pokles o 2,4 %. Maloobchodní tržby v dubnu vzrostly meziročně o 2,3 %, což bylo o 1 pb více, než čekal trh. Stejný vývoj probíhá u předstihových indikátorů. Indexy nákupních manažerů PMI v květnu nejprve ukázaly pokles v segmentu služeb, ale finální data byla nakonec revidována poměrně výrazně směrem vzhůru. Po revizi se PMI dostal zpět nad hladinu 50 a na této úrovni zůstal i v červnu. A silný zůstává i trh práce s nezaměstnaností na historických minimech. Zdá se, že převládá očekávání, že Donald Trump do značné míry pouze blufuje, a nakonec dojde k dohodě o clech, která umožní pokračování v mezinárodním obchodě bez výraznějších dopadů do ekonomik dotčených států. Vzhledem k vrtkavosti nálad prezidenta Trumpa se ale optimismus může rychle vytratit.

Inflace a centrální banka 

ECB na červnovém zasedání podle očekávání snížila základní sazby o 25 bb. Depozitní sazba se dostala na 2 % a nabízí se tak otázka, zda je již cyklus měnového uvolňování u konce. Prezidentka Lagarde naznačila, že si dá ECB přinejmenším delší pauzu. Situace je ale značně nejistá. Nová prognóza snížila výhled inflace pro letošní i příští rok o 0,3 pb, (2 %, resp.1,6 %), což by mohlo hrát ve prospěch dalšího snížení sazeb, ale inflaci tlačí dolů hlavně ceny energií a silné euro, nikoliv nižší poptávka. Naopak výhled jádrové inflace (2,4 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026) snížení sazeb neindikuje.

Prezidentka Lagarde na tiskové konferenci opakovala, že s aktuálním nastavením sazeb se ECB dostala do dobré pozice k zvládnutí současných nejistot. Součástí nové prognózy ECB byly i alternativní scénáře, které ukazují výhled při eskalaci obchodních válek a naopak při příznivějším výsledku jednání o clech. Podle nich by eskalace obchodních válek vedla v EMU k nižšímu růstu HDP i nižší inflaci. Z toho je zřejmé, že pokud by jednání mezi EU a USA neprobíhala podle očekávání a došlo by například k navýšení aktuálních 10% plošných cel, mohla by ECB sazby ještě snížit. Naopak nižší cla by podle předpovědí ECB vedla k rychlejšímu růstu reálné ekonomiky a zároveň k větším inflačním tlakům. Náš základní scénář prozatím neměníme – v letošním i příštím roce očekáváme stabilitu sazeb. 

Rizika 

Geopolitické napětí samo o sobě sice ceny ropy dlouhodobě nezvýší, ale naplnění rizika uzavření Hormuzského průlivu by se v nich mohlo projevit markantně včetně dopadu do inflace.