Navzdory zvyšujícím se nejistotám česká ekonomika roste

Ekonomická aktivita 

Po revizi růstu HDP za 1. čtvrtletí směrem vzhůru na 2,2 % začala přicházet nová data z druhého čtvrtletí, která ukázala, že oživení pokračovalo i v dubnu. Průmyslová výroba v dubnu v porovnání se stejným obdobím předchozího roku vzrostla o 2 %, což bylo více, než čekal trh. V meziměsíčním vyjádření se jednalo o třetí růst v řadě. Také nové zakázky rostly svižně o 7,7 % y/y. Překvapivě příznivá data ale snižuje fakt, že za růstem stála hlavně výroba elektřiny (14 % y/y), kde působila nízká srovnávací základna. Ostatním odvětvím pomohlo zase předzásobení v době, kdy není jisté, jak se budou vyvíjet cla na dovoz do USA. Předstihové indikátory jednoznačný obrázek výhledu průmyslové výroby nepřinášejí. Důvěra v průmyslu podle ČSÚ v červnu mírně vzrostla o 0,3 bodu na 94,5, nejvyšší hodnotu za posledních 8 měsíců. PMI naopak v květnu poklesl a zůstává pod hranicí 50. 

Jednoznačně pozitivní ale nadále zůstává nálada spotřebitelů, jejichž důvěra se podle ČSÚ v posledních dvou měsících drží nad dlouhodobým průměrem. Statistiky maloobchodních tržeb, které v dubnu vzrostly reálně meziročně o 5,8 %, výrazně více než očekávaných 3,2 %, potvrdily silnou spotřebu. 

Také stavebnictví ožívá. V dubnu stavební výroba vzrostla meziročně již šestý měsíc v řadě. I když je dubnový růst o 1,9 % slabý, je stavebnictví v lepší kondici než vloni, ale jen velmi mírně. 

Z pohledu reálné ekonomiky se tedy zatím zdá, že se americká celní politika ani nejistota s ní spojená neprojevily. V následujících měsících by ale měl být vliv nejistot a turbulencí v mezinárodním obchodě postupně znát.

Inflace a centrální banka 

Podle údajů ČSÚ inflace vzrostla z dubnových 1,8 % na 2,4 % v květnu, zatímco trh čekal 2,1 %. Podle zveřejněných detailů měly největší vliv potraviny, které přispěly 0,9 pb a spolu s alkoholickými nápoji pak 1,4 pb. Na růstu cen se podílely i jiné položky, které mohou pro ČNB znamenat důvod k opatrnosti. Zvýšily se ceny bydlení, a to jak náklady vlastnického bydlení, tak nájemné (je diskutabilní, do jaké míry je ČNB schopná tento segment ovlivnit, ale někteří členové bankovní rady růstem cen nemovitostí argumentují při obhajobě vyšších sazeb), vzrostly ceny ubytování a stravování a v oddíle zdraví pak ceny lázeňských služeb. Rostou i ceny ostatních služeb. Pokud by ceny služeb nadále zrychlovaly svůj růst, může si ČNB pauzu ve snižování sazeb ještě prodloužit. My aktuálně očekáváme pokles sazeb v listopadu. 

Co se týká výhledu inflace, její hodnota v červnu velice pravděpodobně ještě vzroste až k 2,8 %, což ale bude způsobeno nízkou srovnávací základnou (meziroční červnová inflace na hodnotě 2,8 % odpovídá 0,2 % meziměsíčnímu růstu). Ve zbytku roku by pak měla poklesnout, ale stále se držet nad 2 %. 

Naopak statistiky ohledně růstu mezd dopadly podle očekávání. V 1. čtvrtletí letošního roku rostly mzdy nominálně o 6,7 %, reálně o 3,7 %, ČNB očekávala 6,7 %, resp. 4,0 % y/y. 

Vyšší inflace i avizovaná opatrnost pak stály za červnovým rozhodnutím ČNB ponechat sazby beze změny. To bylo široce očekávané a trhy to nepřekvapilo. Zajímavý byl ale posun v hodnocení rizik, které se od minulého zasedání změnilo z mírně proinflačního na celkově proinflační. Zvyšuje se tak podle našeho názoru pravděpodobnost, že sazby zůstanou nezměněné až do konce tohoto roku.

Rizika 

Optimismus, který právě panuje na trzích navzdory nevypočitatelnosti amerického prezidenta především v otázkách obchodní politiky, se může rychle změnit a výprodeje mohou oslabit nejen českou korunu.