Inflace stále zůstává na relativně nízkých úrovních, i když stále mírně nad cílem Fedu. Vliv cel na ceny se zatím příliš neprojevuje a je více než kompenzován poklesem cen v odvětvích služeb zasažených slabší poptávkou. Zároveň je růst ekonomiky spíše mírně slabší, i když HDP za druhé čtvrtletí bude dobré. To bude dáno především vlivem čistého zahraničního obchodu – po obrovských hodnotách z prvního čtvrtletí se schodky vrátily na normální úroveň. Trh práce zatím zůstává v solidním stavu, ale příznaky jeho pomalého slábnutí jsou zřetelné. Fed ponechal sazby beze změny a podle jeho rétoriky by v dohledné době měly zůstat stabilní.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Inflace zatím zůstává stabilní
Ekonomická aktivita
Data z trhu práce byla na první pohled v pořádku – přírůstek pracovních míst byl blízko očekávání a míra nezaměstnanosti stabilní. Jediné, co z hlavních údajů trochu vybočovalo, byl mírně rychlejší růst mezd. Na druhý pohled je situace na trhu práce lehce horší. V první řadě mají problém čerství absolventi vysokých škol, nezaměstnanost v této kategorii je neobvykle vysoká. Dává se to do souvislosti s rychlým nástupem AI, která aktuálně nahrazuje především typy činností vykonávané právě čerstvými absolventy. Druhým jevem zkreslujícím údaje byl silný pokles pracovní síly, což umožnilo udržení míry nezaměstnanosti na 4,2 %. Tento pokles pravděpodobně souvisí s Trumpovou antiimigrační politikou – nelegální migranti mizí ze statistik. Dochází k obratu u spotřebitelské důvěry – ta se po prudkém poklesu vrací na vyšší úrovně, což souvisí s tím, že zatím nedochází k inflačnímu šoku vyvolanému cly, kterého se spotřebitelé báli. Osobní spotřeba však zůstává opatrná, jak ukázaly údaje o maloobchodních tržbách. Ty hodně ovlivnila vlna nákupů aut v očekávání zvýšení cen kvůli clům, v důsledku které jsou nákupy aut nyní naopak slabší. Na výkonost průmyslu měla negativní vliv síťová odvětví, zatímco zpracovatelský průmysl pokračuje v pomalém růstu.
Inflace a centrální banka
Inflace (jak CPI, tak PPI) byla opět bez problémů. Ovlivnění cen cly zatím není moc vidět, i když podle vývoje importních cen by mělo docházet k jejich prakticky úplnému přenosu do konečných cen. Zato je poměrně zřetelně znát dopad slabší osobní spotřeby na ceny především ve službách. Cla se do cen mohou stále promítnout – zatím se doprodávají zásoby a obchodníci mohou nějakou dobu tlumit dopad cel na úkor svých marží. I pokud cla ceny ovlivní, mělo by jít o jednorázový skok s minimálními sekundárními efekty. V tomto směru se výrazně rozcházíme s názorem Fedu, který ve svých predikcích očekává pomalý růst ekonomiky a poměrně vysokou inflaci, směřuje tedy k stagflačnímu scénáři. Proto také indikuje pokračující stabilitu sazeb. Uvnitř FOMC se však formují dva zřetelně odlišné tábory: jeden počítá se stabilitou sazeb minimálně do konce roku, druhý naopak čeká jejich pokles. To znejišťuje výhled a otevírá prostor pro rychlejší pokles sazeb, pokud by se stav ekonomiky výrazněji zhoršoval a inflace nerostla. My ponecháváme v platnosti odhad dvou snížení letos s mírným rizikem většího snížení. Zároveň je to tržní konsensus i odhad Fedu.
Rizika
Rizikům aktuálně dominuje geopolitika, konkrétně eskalace dlouhodobě napjaté situace kolem Íránu, především kolem jeho jaderného programu. Útok Izraele na íránskou jadernou infrastrukturu, ke kterému se připojily i USA, s sebou nese riziko íránské odvety, v nejhorším případě uzavření Hormuzského průlivu.
