EUR/USD
Na začátku měsíce pomohla data z amerického trhu práce euru, protože je trh interpretoval jako silná, a tedy umožňující Fedu držet sazby na relativně vysokých úrovních. Další pomoc mu poskytlo zasedání ECB snížením sazeb. Účinek však zeslaben poměrně jestřábím tónem vystoupení prezidentky ECB Lagarde. Pohyby způsobené těmito událostmi byly poměrně mírné. Skutečně výrazný posun způsobilo zveřejnění dat o vývoji inflace v USA. Jak CPI, tak PPI iniciovaly výrazné skoky na silnější úrovně eura, kurz se v maximu dostal až přes 1,16. V závěru měsíce dominovala geopolitika, konkrétně útok Izraele na íránská jaderná zařízení a následné zapojení USA do konfliktu. Dolar se rozpomněl na svou roli bezpečného přístavu a přes všechny pochyby o jeho kvalitě, frekventovaně probírané v posledních měsících, poměrně výrazně posílil. Po uzavření příměří mezi Izraelem a Íránem se dolar ovšem bleskově propadl na nová minima, čemuž napomohl i prezident Trump náznakem, že brzy jmenuje nástupce šéfa Fedu Powella. Rizikem pro dolar budou data z trhu práce. Jakákoliv slabost by mohla posílit spekulace na snížení sazeb, protože někteří členové FOMC uvažují o brzkém snížení sazeb (už v červenci) s poukazem na nenápadné, ale jednoznačné slábnutí trhu práce a na dlouhou dobu, za kterou trh práce (jakožto indikátor zpožděný vůči ekonomickému cyklu) reaguje na měnovou politiku. Samozřejmě hodně sledovaná bude i inflace (v USA i EMU) a další číslo nepotvrzující obavy z jejího růstu by dolaru také neprospělo.
EUR/CZK
Navzdory zvyšujícím se globálním nejistotám zůstala česká koruna v červnu až pozoruhodně klidná. V první polovině posilovala s tím, jak oslaboval americký dolar, a krátce se dostala pod 24,75 EUR/CZK. Ve druhé polovině měsíce sice část svých zisků vymazala, ale i tak byla její reakce na americké a izraelské útoky na Írán velice malá. Po zasedání ČNB 25. 6. opět mírně posílila. Reagovala tak na jestřábí komentář guvernéra Michla a dostala se zpět pod 24,8 EUR/CZK.
Vzhledem k aktuálnímu vývoji kurzu koruny, která se zdá být relativně dobře odolná vůči geopolitickým otřesům, měníme naši předpověď směrem k silnějším hodnotám. Podle našeho názoru by její atraktivitu měla podporovat i opatrná politika ČNB. Vysoký úrokový diferenciál by ji měl i nadále držet pod hladinou 25 EUR/CZK. Vzhledem k vysoké míře nejistoty a globálnímu napětí ale nelze vyloučit krátkodobě vysokou volatilitu kurzu.
Dluhopisy
Základní směr pohybu na americkém dluhopisovém trhu byl v červnu opačný než v květnu, výnosy tedy pomalu a při velké volatilitě klesaly na nižší úrovně. První polovina měsíce byla ovlivněna především makroekonomickými údaji. Trh práce posunul výnosy mírně nahoru, protože indikoval, že Fed může držet sazby nahoře a ekonomika je v poměrně dobrém stavu. Naopak inflace vedla k poklesu výnosů, protože indikuje, že Fed má prostor pro snížení sazeb, pokud to uzná za vhodné. Samotné zasedání Fedu, které v zásadě potvrdilo už předtím signalizované postoje, trh příliš neovlivnilo, i když především změna prognózy byla pro dluhopisový trh významná. V první polovině měsíce byl také stále citelný dopad diskusí o ztrátě výjimečného postavení dolaru a amerických státních dluhopisů a potažmo o částečném poklesu jejich atraktivity ve světovém finančním systému. Hlavním argumentem byl v poslední době očekávaný rychlý růst zadlužení USA. Proponenti tohoto názoru čekají značný nárůst výnosů, my k nim však nepatříme. Za pravdu nám částečně dala druhá polovina měsíce, kterou podstatně ovlivnila geopolitika, konkrétně další krize na Blízkém a Středním východě. Izraelský útok na íránská jaderná zařízení a následné zapojení USA vedly ke zřetelnému poklesu výnosů v důsledku přesunu prostředků do bezpečí. K dalšímu poklesu výnosů přispěly náznaky, že prezident Trump brzy jmenuje nástupce Powella a že nový šéf Fedu bude ochoten snížit sazby. To, že o americké státní dluhopisy je stále zájem, potvrdila stabilně solidní poptávka v aukcích, včetně ostře sledované aukce třicetiletého dluhopisu. Alespoň pro některé investory tedy americké státní dluhopisy stále představují bezpečný přístav. Očekáváme, že obchodování bude nadále ovlivňováno podobnou směsicí faktorů, jako tomu bylo v předchozích dvou měsících. Čekat tedy lze v zásadě postranní trend s volatilitou na obě strany podle toho, který narativ bude v danou chvíli dominovat.
Na evropských dluhopisových trzích byl červen velmi klidný měsíc. Výnos desetiletého německého dluhopisu kolísal v poměrně úzkém rozmezí deseti bazických bodů v okolí 2,5 %. Impulsy pro pohyby na trhu přicházely především ze zámoří, ale reakce byly tlumené. Nejsilnější byla reakce na lepší než očekávanou inflaci v USA, která dočasně posunula výnosy citelně dolů (k 2,4 %). Na rozdíl od USA trh jen velmi slabě reagoval na útok Izraele na Írán. Pokud nedojde k výraznému šoku, mohl by poklid na trhu vydržet přes celé prázdniny.
Výnosy českých státních dluhopisů v průběhu června setrvale mírně rostly, což bylo obzvlášť zřetelné na krátkém konci křivky. Trh tak podle všeho akceptoval konzistentně jestřábí rétoriku a nyní počítá s dlouhým obdobím stabilních sazeb. Pokud nedojde k něčemu, co by nečekaně změnilo názor ČNB, měly by se výnosy držet na současných úrovních, což platí především pro krátký konec křivky. Dlouhý konec bude ovlivňován vývojem ve světě a může eventuálně reagovat i na spekulace ohledně vlivu blížících se voleb na vývoj českého státního dluhu.
Akcie
Začátek června byl ve znamení mírného růstu v USA a stagnace v Evropě. Americkému trhu pomáhala makroekonomická data, především lepší než očekávaná inflace. Naopak Evropa podle všeho vyčerpala růstový impuls, který místním akciovým trhům dodala kombinace snížené důvěry vůči USA a stimulačních opatření v Evropě. Ještě před polovinou měsíce se však na trzích začala projevovat nervozita související s vyostřujícím se napětím kolem Íránu. Izraelský útok na íránská jaderná zařízení (13. 6.) postihl výrazně více Evropu, která až do konce měsíce procházela korekcí a měsíc končila v zřetelném mínusu. Americké akcie byly také zasaženy, ale korekce byla jen mírná, a protože před ní trhy rostly, skončily indexy v mírném plusu. Relativní odolnost především u amerického trhu vůči poměrně vážnému šoku je pozoruhodná, především kvůli možným dopadům konfliktu na ceny ropy ve střednědobém horizontu. Trh však měl tentokrát pravdu, konflikt má alespoň dočasnou pauzu a bezprostřední riziko uzavření Hormuzského průlivu tedy alespoň momentálně a prozatím nehrozí. Geopolitika však zůstane i nadále klíčovým rizikem a bude určitě lepší nevyvozovat z ne-reakce trhu a rychlého uklidnění příliš pevné závěry. Příště to tak jednoduché být nemusí. Pokud dáme geopolitiku stranou, mohl by se trh vrátit k opatrnému růstu. Hodně bude záležet na výsledcích podniků ve druhém čtvrtletí a na tom, jak se bude vyvíjet postoj Fedu a ECB k možnosti snížení sazeb.
Pražská burza podobně jako většina jejích evropských kolegyň v červnu klesla, pokles však byl poměrně mírný. Většina akcií „šlapala vodu“ a jejich pohyb byl málo významný. Z důležitých akcií rostla Kofola, která pozitivně reagovala na výsledky, naopak VIG patřil po výsledcích k akciím s největším poklesem. Tabák poklesl čistě kvůli výplatě dividend. Růstové momentum z prvního pololetí se patrně do značné míry vyčerpalo, pražská burza by se tak nyní měla více pohybovat v souladu s hlavními evropskými trhy.
Kredit
Červnovou dluhopisovou bonanzu zahájilo vypořádání historicky největší korunové korporátní emise Czechoslovak Group. K umístění 10 miliard korun, s výnosem 5,75 % a splatností 5 let muselo síly spojit všech pět největších aranžérů. Kdo by si býval pomyslel, že se světově největší výrobce malorážní munice touto rekordní transakcí teprve rozehřívá. Blížící se znovuzavedení amerických cel po konci 90 denní lhůty jejich odkladu a především pak strach ze zvýšené volatility na trzích vedl v posledním červnovém týdnu k bezprecedentní emisní aktivitě napříč celým starým kontinentem. V pondělí 23.6. bylo jen v našem regionu CEEMEA oznámeno hned 9 transakcí a nechyběla jména jako Orlen, PKO, ale i tuzemské EPH a především pak zmiňovaný Czechoslovak Group.
Holdingu Dana Křetinského se daří naplňovat ESG cíle přechodu k ekologičtějším zdrojům energie a tak i jeho sedmiletý benchmark oblékl zelený kabátek. Původně indikovaných 280 bb kreditního spreadu bylo osminásobným přeupsáním knihy nakonec sníženo o 45 bb na finální kupón 4,625 %. Je nám až líto, že si tak hezká transakce neužila zaslouženou slávu. Tu si totiž bezostyšně uzmul strojírenský gigant Michala Strnada. Původně avizované objemy 350 milionů eur a 500 milionů dolarů se ukázaly jako přehnaně střízlivé. Investorům se musel líbit jak investiční rating od Fitch, tak i indikovaný kreditní spread na úrovni 375 bb pro tenor pět a půl roku. Kniha pro dolarovou tranši přesáhla 4,1 miliardy a pro eurovou sestru dokonce 5,6 miliardy. Trojlístek investičních bank BNP Paribas, JP Morgan a Morgan Stanley tak čekal příjemný, ale náročný úkol. Snížit kreditní spread na takovou úroveň, aby si udrželi pořád dostatečný zájem investorů. Emitent byl očividně v dobrých rukách a v pozdním odpoledni tak mohl oznámit finální výnos 6,5 % pro dolarovou a 5,25 % pro eurovou emisi. Každá z tranší v objemu jedné miliardy. Klobouk dolu, tohle je historická transakce a všechno ostatní co se událo na trhu v jejím lesku právem zapadne.
Naší pozornosti ale neušly ani další transakce. Aspoň telegraficky se musíme zmínit o dluhopisech investiční společnosti Emma Capital, která je majoritně vlastněna Jiřím Šmejcem. S výnosem 6 % pro korunovou a 5,25 % pro eurovou tranši se s pětiletým tenorem nabízí dluhopisy v objemu 2,5 miliardy korun a respektive 50 milionů eur. Bez povšimnutí nesmíme nechat ani dluhopis AKESO s výnosem 6,70 % a pětiletou splatností. Druhý největší soukromý poskytovatel zdravotní péče chce emisí dluhopisů v objemu až 1,5 miliardy korun optimalizovat strukturu financování holdingu.
Komodity
Ropa měla v červnu hodně divoké období, což jde čistě na vrub geopolitiky. Stupňující se napětí kolem Íránu vedlo k postupnému růstu ceny, izraelský útok na íránská jaderná zařízení pak inicioval prudký skok. Vrcholu dosáhla cena ropy poté, co se do konfliktu zapojily USA, vzápětí však příměří vedlo k prudkému pádu ceny až na úrovně před začátkem izraelského útoku. Zároveň trvá situace, kdy je nabídka na trhu vysoká a poptávka relativně nízká, takže pokud by došlo ke zmírnění geopolitického napětí je prostor pro výrazný pokles ceny. Chování ceny ropy se tedy bude primárně odvíjet od vývoje v geopolitických ohniscích napětí (především Blízký a Střední východ a Rusko-Ukrajina) s tím, že ceny by měly být v průměru spíše nižší než vyšší.
Zlato bylo na rozdíl od ropy až překvapivě klidné a krátkou, ale intenzivní geopolitickou krizi prakticky úplně ignorovalo. Ke krátkodobému růstu ceny sice došlo, ale byl jen mírný a okamžitě po tom, co se situace zklidnila, šla cena poměrně výrazně dolů na úroveň před začátkem stupňování napětí kolem Íránu. To přesvědčivě potvrzuje vyčerpání růstového momenta a náš odhad, že zlato bude mít problém se v dohledné době dostat trvaleji na psychologickou hladinu 3500 USD/oz. Z toho vyplývá i náš odhad pokračování postranního trendu. Cenu zlata budou ovlivňovat především výkyvy kurzu dolaru, slabší dolar by jí měl pomáhat.
