Tahounem i nadále zůstává domácí spotřeba. Naopak investice na rozdíl od prvního čtvrtletí poklesly. Navzdory přetrvávajícím domácím inflačním tlakům inflace poklesla na 1,5 %
Navzdory pokračujícímu geopolitickému napětí i nepřesvědčivým výsledkům hlavních obchodních partnerů se české ekonomice daří. Květnová čísla ukázala výrazný růst spotřeby domácností. Maloobchodní tržby v květnu meziročně vzrostly o 4,7 %. Vývoj v jednotlivých měsících je sice značně rozkolísaný (v dubnu po revizi směrem dolů maloobchodní tržby rostly jen o 1,6 % y/y), ale celkový obrázek se nemění a ukazuje na silnou poptávku českých domácností, která by i nadále měla podporovat růst ekonomiky. Pozitivní výhled na spotřebu podporuje i důvěra domácností, která se drží nad svým dlouhodobým průměrem, i statistiky z trhu práce, které ukázaly, že nezaměstnanost podle MPSV v červnu zůstala na 4,8 %, což je sice o 0,6 pb vyšší než ve stejném období loňského roku, ale současná hodnota více odpovídá stavu ekonomiky a blíží se přirozené míře nezaměstnanosti.
Také ostatní statistiky, které ČSÚ za květen zveřejnil, vyzněly překvapivě optimisticky. 2 % meziroční růst průmyslové výroby byl sice částečně ovlivněn nízkou srovnávací základnou, ale pohled na data od počátku roku naznačuje, že průmyslová výroba navzdory problémům v okolních zemích pokračuje v růstu, i když relativně slabém, podobném loňské hladině 1,5 %. Naproti tomu růst stavebnictví je ve srovnání s historickými čísly neobvykle silný. V květnu pokračoval růst stavební výroby, tentokrát o 4,4 % y/y, tedy v podobném tempu jako v předchozích měsících. Dařilo se jak pozemnímu, tak inženýrskému stavitelství. Stejně jako v dubnu se i v květnu výrazně zvýšil počet zahájených bytů, tentokrát byl meziroční nárůst o 48,3 %. V dubnu bylo zahájeno o 89,7 % bytů více než ve stejném období předchozího roku.
Červnová inflace přinesla poměrně velké překvapení, když poklesla na 1,5 %, což bylo výrazně méně, než očekávali analytici i ČNB. Průměrná inflace za první polovinu letošního roku se tak dostala na 1,8 %. To je o poznání níže než loňských 2,5 %. Inflace je tedy aktuálně nízká, ale ďábel se jako vždy skrývá v detailu. Inflaci od počátku roku uměle snižuje odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie a tento efekt v lednu příštího roku vymizí. Dalším protiinflačním faktem, který v letošním roce působí na celkovou inflaci, jsou ceny potravin, které mají ve spotřebitelském koši váhu 17 %. Levné potraviny ale s velkou pravděpodobností nevydrží. Konflikt na Blízkém východě zdražil hnojiva, extrémní sucha ničí úrodu a fenomén El Niňo by měl být letos mimořádně silný a může ovlivnit úrodu v Asii i v Austrálii.
Inflace by se tak na konci letošního roku a na začátku příštího roku mohla dostat k 3 %. K nižší než očekávané červnové inflaci přispěly i ceny pohonných hmot, které po dočasném otevření Hormuzského průlivu klesly. Situace na Blízkém východě ale zůstává napjatá a ceny pohonných hmot mohou v následujících měsících opět rychle stoupnout. Relativně silné domácí inflační tlaky odráží naopak jádrová inflace a ceny služeb. Jádrová inflace v červnu sice mírně poklesla, ale zůstává na 2,8 %, tedy výše, než by si ji ČNB představovala. Také inflace ve službách zmírňuje, když z květnových 4,7 % poklesla na 4,5 %, ale to jsou stále hodnoty, které nutí ČNB k obezřetnosti. I když domácí cenové tlaky trvají, domníváme se, že ČNB po květnovém zvýšení sazeb již ponechá sazby beze změny. Připomeňme, že na počátku roku, kdy byly domácí inflační tlaky stejné nebo možná i větší a celková inflace se propadla na 1,6 %, ČNB zvažovala uvolnění měnové politiky.
Počty zahájených staveb nových bytů výrazně rostou.
Riziko české ekonomice hrozí hlavně externí. Domácí poptávka se zdá být silná, ale ta zahraniční může znepříjemnit situaci exportně orientovaným odvětvím.
Inflace zejména díky cenám potravin poklesla na 1,5 %.
