Rostoucí inflace se dále podepisuje na důvěře domácností i na jejich spotřebě. Očekáváme, že inflace je již na vrcholu a slabá poptávka spolu s úsporným energetickým tarifem letos a zastropovanými cenami energií v příštím roce by měly inflaci postupně snižovat.
Poslední zveřejněné údaje maloobchodních tržeb za srpen potvrdily, že spotřebitelská poptávka pokračuje v poklesu. V meziměsíčním srovnání poklesly maloobchodní tržby o 0,7 %, meziročně poklesly o 7,6 %. Poptávka po zboží klesá již od konce loňského roku. Situace ve službách, kde
se poptávka normalizovala mnohem pomaleji než u zboží, není tak nepříznivá, i když srpnová čísla ukázala, že růstový trend je již u konce. V srpnu tržby ve službách meziměsíčně poklesly o 0,4 %. Spotřebitelská důvěra se aktuálně zejména kvůli vysoké inflaci pohybuje na historických minimech, což by se mělo nadále projevovat na spotřebitelské poptávce ve zbytku letošního roku a působit na pokles HDP. Očekáváme, že česká ekonomika se dostane ve 2. pololetí letošního roku do mírné recese.
Průmyslovou výrobu stejně jako v červenci i v srpnu podpořil zejména automobilový průmysl, který těží ze zlepšujících se dodavatelsko-obchodních řetězců. Celkově průmyslová výroba meziročně vzrostla o 7,2 %, příspěvek automobilového průmyslu činil 6,4 pb. Vzhledem k postupnému ochlazování zahraniční poptávky očekáváme, že dynamika automobilového průmyslu bude ve zbytku roku výrazně klesat a s ní i dynamika celého průmyslu. V meziročním srovnání by měla ale průmyslová výroba zůstat v září a v říjnu v kladných číslech především zásluhou nízké srovnávací základny.
Spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 18 %. To je stále výrazně méně, než očekávala ve své květnové prognóze ČNB (20,4 %), ale více, než čekal trh i my.
Odchylku od našeho odhadu způsobily především ceny energií, které vzrostly o něco více, než jsme předpokládali (ceny zemního plynu pro domácnosti vzrostly o 15,2 % m/m, 85,9 % y/y). Nad očekávání vzrostly ceny v oddíle vzdělávání (6,4 % m/m) a ve svižném růstu pokračovaly ceny ve stravování a ubytování i ve vybavení a opravách domácností (1,8 % m/m). Také ceny ostatního zboží po zpomalení dynamiky v srpnu opět vzrostly (1,2 % m/m). Celkově se ceny zboží zvýšily o 1,5 % m/m, 20,7 % y/y. Ceny služeb meziměsíčně poklesly o 0,3 % v důsledku konce letní sezóny, v porovnání se stejným obdobím v loňském roce vzrostly o 13,7 %.
Rostoucí inflace výrazně tlumí poptávku po zboží.
Stejně jako v předchozích měsících nejvíce k růstu cen přispívá oddíl bydlení, voda, energie, paliva (6,6 pb), následován potravinami (3,6 pb). Dynamika obou těchto položek by měla začít postupně zpomalovat díky zastropování cen energií (od ledna 2023) i poklesu celosvětového indexu cen potravin. Ostatní ceny by měly reagovat na zpomalující poptávku. Domníváme se, že i přes zářijová vyšší než očekávaná čísla je inflace již blízko svého vrcholu.
Vzhledem k tomu, že zářijová inflační čísla zůstávají pod letní prognózou, a navíc ČNB drží kurz koruny silnější, než by odpovídalo prognóze (pro 4Q ČNB v letní prognóze předpovídala 25,2 EUR/CZK), domníváme se, že zářijová inflace nezmění převládající holubičí nastavení bankovní rady. Stále čekáme stabilní sazby, i když pro delší období, než implikuje prognóza. První snížení sazeb očekáváme až
v polovině příštího roku.
Inflace se vyšplhala na 18 % zejména kvůli narůstajícím cenám energií pro domácnosti.
Rizika
Aktuální rizika jsou významná a působí oběma směry. Mezi protiinflační rizika, a tedy i možnost dřívějšího snižování sazeb, patří klesající domácí i zahraniční poptávka a následná recese. Naopak napjatý trh práce stále představuje díky tlaku na růst mezd silné proinflační riziko. V neposlední řadě bude mít hrozba další eskalace válečného konfliktu na Ukrajině negativní vliv na celý středoevropský region.
