Inflace bude v 1. čtvrtletí vrcholit, ČNB připravuje další zvyšování sazeb

Ekonomická aktivita

Měsíční statistiky potvrzují oživení české ekonomiky ve 4. čtvrtletí loňského roku. Průmyslová výroba v listopadu předčila očekávání, když vzrostla o 1,6 % y/y. V meziměsíčním vyjádření dosáhl růst 4,9 %, což představuje po dubnu druhý nejsilnější měsíc loňského roku. Zásluhu na lepším než očekávaném výsledku měl zejména automobilový průmysl a výroba strojů. Optimismus do dalších měsíců podporují i nové zakázky, které vzrostly o 9,3 % y/y.

Také listopadové maloobchodní tržby překvapily vyšším než očekávaným růstem. Reálné zvýšení maloobchodních tržeb bez aut očištěné o kalendářní a sezónní vlivy o 12,3 % bylo výrazně ovlivněno nízkou srovnávací základnou. V meziměsíčním srovnání došlo k poklesu reálných tržeb o 1,0 %. Naopak poptávka po službách setrvale roste.

V meziměsíčním srovnání služby vzrostly v listopadu o 2,2 %, a tržby ve službách se tak dostaly na předpandemické úrovně. V letošním roce počítáme s tím, že na silnou domácí poptávku dolehne vyšší inflace, která sníží reálnou kupní sílu domácností. To se již nyní ukazuje na sentimentu domácností. Podle Českého statistického úřadu se nálada spotřebitelů v listopadu propadla a od té doby se výrazněji nezlepšila, přičemž zůstává v blízkosti pandemických minim.

Inflace a centrální banka

Inflace se v posledním měsíci minulého roku vyšplhala na 6,6 %, což je nejvýše od července 2008 i vysoko nad prognózou ČNB, která počítala s růstem spotřebitelských cen o 5,6 %. Stejně jako v listopadu bylo zvyšování cen víceméně rovnoměrně rozloženo mezi jednotlivé sledované oddíly.

Oproti minulému měsíci k růstu cen přispěly více ceny potravin a alkoholických nápojů (0,7, resp. 0,6 pb). Oddíl bydlení, voda, energie a paliva v prosinci k růstu cen přispěl 1,3 pb. Kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostlo nájemné, opravy bytů nebo vodné a stočné. Naopak ceny elektřiny byly v meziročním srovnání o 15 % nižší. To se ale v lednu změní, protože se DPH na elektřinu vrátí na původní výši.

Začátek letošního roku tak bude ve znamení zvyšování cen energií. Tento cenový skok mohou firmy promítnout do svých nových ceníků, a navíc budou proinflačně působit i potraviny. Inflace tak v 1. čtvrtletí zřejmě přesáhne 8 %. Jak rychle se z takovýchto hodnot může dostat zpět na inflační cíl? I kdyby se růst cen od února zastavil, byla by inflace na konci roku okolo 3,5 %. Realističtější scénáře s meziměsíčním růstem cen o 0,2 %, resp. 0,4 % počítají s inflací na konci roku 6 %, resp. 8 %. S takto vysokou inflací bude ČNB letos hledat jen těžko důvody ke snížení sazeb.

Naopak únorová prognóza zřejmě ukáže nutnost dalšího poměrně razantního zvyšování sazeb. V tomto smyslu se vyjadřovali již někteří centrální bankéři. K jak razantnímu zvýšení sazeb nakonec na svém únorovém zasedání (3. 2.) sáhnou, bude záležet především na nové prognóze. Kromě dvou členů bankovní rady Oldřicha Dědka a Aleše Michla jsou ostatní pro razantní boj proti inflaci a budou hlasovat v souladu s doporučeními, která vyplynou z nové prognózy. Ta by měla výrazně vzhůru přehodnotit výhled inflace. Náš základní scénář počítá se zvýšením sazeb o 50 bb ale nelze vyloučit ani razantnější krok.

Rizika

I když epidemie ještě neskončila, zdá se, že riziko ekonomických ztrát v důsledku pandemie slábne. Naopak roste riziko rychlejšího cenového růstu, a to jak v ČR, tak v okolních zemích, které by naši inflaci mohlo dále popohnat. Vyšší inflace s sebou nese riziko razantnějšího zvyšování sazeb i následného výrazného zpomalení růstu ekonomiky.