Ekonomiky eurozóny pokračují v oživení. Nová epidemická vlna v podobě varianty omikron se nepodepsala výrazně negativně na důvěře domácností, a spotřeba by tak měla i v letošním roce pomoci k dalšímu růstu.
Situace se zlepšuje také v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, kde se postupně zmírňují problémy s nedostatkem některých komponent. S růstem ekonomiky roste též inflace tažená řadou jednorázových vlivů, ale nabírají na síle obavy, že se nejedná o dočasný fenomén.
Varianta omikron se šíří Evropou, ale zdá se, že její ekonomické dopady nebudou významné vzhledem k tomu, že restrikcí spíše ubývá, než přibývá. Omikron se tak podle všeho neprojevuje na spotřebitelské náladě. Ta podle průzkumu Evropské komise v lednu poklesla jen velmi mírně o 0,2 bodu na 8,5. Celkově je sice nálada spotřebitelů horší než loni v létě, ale ve srovnání s předpandemickými hodnotami je pouze marginálně horší. Maloobchodní tržby by tak měly pokračovat v rostoucím trendu.
Poslední zveřejněná listopadová čísla překonala očekávání 7,8% meziročním růstem, přičemž trh očekával růst o 5,6 %. V porovnání s předpandemickými hodnotami jsou maloobchodní tržby o 6 % vyšší. Chuť spotřebitelů utrácet podporuje i trh práce, kde se nezaměstnanost dostala na historická minima.
Na rozdíl od maloobchodních tržeb průmyslová výroba ožívá zřetelně pomaleji. V listopadu sice meziměsíčně vzrostla o 2,3 %, ale tento růst byl výrazně ovlivněn daty za Irsko, která jsou tradičně velice volatilní. V porovnání s předpandemickými hodnotami zůstává průmyslová výroba o 0,5 % níže. Zajímavý je vývoj v automobilovém průmyslu, který byl hlavním důvodem zaostávání celé průmyslové výroby. Ten podle posledních údajů začíná ožívat.
V listopadu vzrostl o 4,8 % m/m, ale stále zůstává 30 % pod úrovněmi výroby z předpandemického období. Data německého Sdružení automobilového průmyslu VDA ukazují na další růst automobilové výroby v prosinci.
V porovnání s předpandemickými hodnotami je nálada spotřebitelů jen marginálně horší.
O zlepšující se situaci ve zpracovatelském průmyslu svědčí i předstihové indikátory. PMI ve zpracovatelském průmyslu vzrostl v lednu na pětiměsíční maximum, 59 bodů. Na náladě v průmyslu se projevilo pozitivně především zlepšení dodávek některých nedostatkových komponent. Naopak růst brzdil především nedostatek pracovníků. Omikron se však projevuje negativně v sektoru služeb, kde PMI poklesl na devítiměsíční minimum. Hodnota 51,2 ale stále svědčí o pokračování růstu.
Inflace v prosinci loňského roku vzrostla na 5 %, čímž opět překonala historická maxima. Za růstem cen z velké části stály ceny energií. Ale oproti očekávání se nesnížila jádrová inflace, která zůstala na 2,6 %. Zvýšené inflační tlaky vyvolávají spekulace na trzích o dřívějším zvyšování sazeb. Trh očekává zvyšování sazeb již v září letošního roku.
Posun je znát i z vyjádření některých členů Rady guvernérů, ale většina v čele s prezidentkou zůstává velmi opatrná a stojí za hypotézou o dočasnosti inflačních tlaků. V letošním roce čekáme pouze utlumování a možná i ukončení programu kvantitativního uvolňování. Za nejbližší možný termín zvyšování sazeb lze podle našeho názoru považovat 1. čtvrtletí příštího roku.
Zdá se, že hlavní riziko se přesunulo od pandemie směrem k inflaci. I když inflaci zvyšují do značné míry jednorázové faktory, sekundární efekty vyloučit nelze. Případné vyšší inflační tlaky by mohly vést k přehodnocení měnové politiky více na jestřábí stranu. Další riziko je geopolitické a týká se vztahů s Ruskem, jejichž výrazné zhoršení by mělo pro státy eurozóny jednoznačně negativní ekonomické dopady.
Předstihové indikátory PMI přes mírné zhoršení ukazují na pokračování růstu ekonomik eurozóny.
