První čísla z reálné ekonomiky za 2. pololetí vyznívají relativně příznivě. Průmyslu i stavebnictví se v červenci dařilo a růst spotřeby domácností sice zpomalil, ale důvěra zůstává nad dlouhodobým průměrem. Inflace se pohybuje v horní polovině inflačního pásma a centrální banka drží relativně utaženu měnovou politiku.
Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
ČNB bude držet přísnou měnovou politiku
Ekonomická aktivita
Po lepších výsledcích reálné ekonomiky v prvním pololetí byla zveřejněna první data týkající se druhé poloviny roku, která opět překvapila pozitivně. Průmyslová výroba v červenci meziročně vzrostla o 1,8 %, přičemž se dařilo zejména automobilovému průmyslu. Zároveň se mírně zlepšuje i situace ve strojírenství. Pozitivní byly i výsledky nových zakázek, které meziročně vzrostly o 6,6 %, a to díky domácím objednávkám (13 % y/y). Pozitivní vyhlídky ale nepotvrzují indexy nákupních manažerů. PMI ve zpracovatelském průmyslu v srpnu pokleslo na 49,4 z červencových 49,7. Červnová hodnota nad hladinou 50, ukazující na expanzi ve zpracovatelském průmyslu, tak byla ojedinělým výkyvem za poslední tři roky.
Dařilo se stavebnictví, které v červenci vykázalo dokonce dvouciferný růst (10,1 % y/y). Na něm mělo sice velkou zásluhu schválení povolení rekonstrukce veřejné dopravní stavby, ale i bez tohoto jednorázového faktoru by bylo stavebnictví v plusu.
Mírně naopak zklamala nezaměstnanost, která oproti očekávání v srpnu mírně vzrostla na 4,5 %, a nachází se tak o 0,7 pb výše než v srpnu v roce 2024. Stále se ale jedná o velice nízkou nezaměstnanost, která má potenciál generovat mzdové tlaky, jak ukázaly statistiky růstu mezd za 2. čtvrtletí. I přes rychlý růst mezd ale rychlost spotřeby domácností v červenci zpomalila. Důvěra spotřebitelů ale naopak vzrostla, proto je pravděpodobné, že v následujících měsících spotřeba nadále poroste svižným tempem a zůstane hlavním hybatelem ekonomického růstu.
Inflace a centrální banka
České spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 2,5 %. To je o 0,2 pb méně, než očekávala poslední prognóza ČNB. Oproti předchozímu měsíci zvolnila inflace v oddíle potraviny (v červenci 4,9 %, v srpnu 4 % y/y). Zároveň jsou ale ceny potravin velice volatilní a pohled na ceny zemědělských výrobců, které v srpnu meziročně vzrostly o 11,4 %, naznačuje, že v následujících měsících budou potraviny inflační tlaky spíše rozdmýchávat. Naopak ceny energií inflační tlaky nadále brzdí. Struktura inflace se příliš nemění. Zatímco ceny zboží rostou velmi mírně (v srpnu o 1,1 % y/y, přičemž v meziměsíčním vyjádření dokonce poklesly o 0,2 %), ceny služeb nadále rostou svižným tempem (v srpnu 4,7 % vs. 4,8 % y/y v červenci). Svižně rostou i mzdy. Ve 2. čtvrtletí rostly reálné mzdy o 5,3 % y/y (ČNB očekávala 4,5 % y/y).
ČNB tak má důvod být i nadále opatrná, což potvrdila na posledním zasedáni, kde se centrální bankéři jednomyslně rozhodli ponechat sazby beze změny. Aktuální repo sazba tak zůstává již od května 2025 na 3,5 %.
Bankovní rada neměla k dispozici novou prognózu a vyhodnotila (stejně jako na minulém zasedání) rizika jako proinflační. Podle guvernéra Michla mezi hlavní proinflační rizika patří ceny služeb, nemovitostí, potravin, růst úvěrů a rychlý růst mezd. Jako jediné protiinflační riziko jmenoval guvernér kurz koruny a zároveň zdůrazňoval, že aktuální inflační tlaky neumožňují další snížení sazeb. V tomto směru se vyjadřovali již před zasedáním i další centrální bankéři jako například Jan Kubíček nebo Jan Frait. Upravujeme proto naši předpověď výhledu sazeb. Přikláníme se ke scénáři stability sazeb nejen v letošním, ale i příštím roce.
Rizika
Riziko pro českou ekonomiku představuje především vnější prostředí. Ekonomika prozatím roste, ale zpomalení Německa by ji mohlo výrazně zasáhnout.
