ČNB bude držet přísnou měnovou politiku

Ekonomická aktivita 

Po lepších výsledcích reálné ekonomiky v prvním pololetí byla zveřejněna první data týkající se druhé poloviny roku, která opět překvapila pozitivně. Průmyslová výroba v červenci meziročně vzrostla o 1,8 %, přičemž se dařilo zejména automobilovému průmyslu. Zároveň se mírně zlepšuje i situace ve strojírenství. Pozitivní byly i výsledky nových zakázek, které meziročně vzrostly o 6,6 %, a to díky domácím objednávkám (13 % y/y). Pozitivní vyhlídky ale nepotvrzují indexy nákupních manažerů. PMI ve zpracovatelském průmyslu v srpnu pokleslo na 49,4 z červencových 49,7. Červnová hodnota nad hladinou 50, ukazující na expanzi ve zpracovatelském průmyslu, tak byla ojedinělým výkyvem za poslední tři roky. 

Dařilo se stavebnictví, které v červenci vykázalo dokonce dvouciferný růst (10,1 % y/y). Na něm mělo sice velkou zásluhu schválení povolení rekonstrukce veřejné dopravní stavby, ale i bez tohoto jednorázového faktoru by bylo stavebnictví v plusu. 

Mírně naopak zklamala nezaměstnanost, která oproti očekávání v srpnu mírně vzrostla na 4,5 %, a nachází se tak o 0,7 pb výše než v srpnu v roce 2024. Stále se ale jedná o velice nízkou nezaměstnanost, která má potenciál generovat mzdové tlaky, jak ukázaly statistiky růstu mezd za 2. čtvrtletí. I přes rychlý růst mezd ale rychlost spotřeby domácností v červenci zpomalila. Důvěra spotřebitelů ale naopak vzrostla, proto je pravděpodobné, že v následujících měsících spotřeba nadále poroste svižným tempem a zůstane hlavním hybatelem ekonomického růstu.

Inflace a centrální banka 

České spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 2,5 %. To je o 0,2 pb méně, než očekávala poslední prognóza ČNB. Oproti předchozímu měsíci zvolnila inflace v oddíle potraviny (v červenci 4,9 %, v srpnu 4 % y/y). Zároveň jsou ale ceny potravin velice volatilní a pohled na ceny zemědělských výrobců, které v srpnu meziročně vzrostly o 11,4 %, naznačuje, že v následujících měsících budou potraviny inflační tlaky spíše rozdmýchávat. Naopak ceny energií inflační tlaky nadále brzdí. Struktura inflace se příliš nemění. Zatímco ceny zboží rostou velmi mírně (v srpnu o 1,1 % y/y, přičemž v meziměsíčním vyjádření dokonce poklesly o 0,2 %), ceny služeb nadále rostou svižným tempem (v srpnu 4,7 % vs. 4,8 % y/y v červenci). Svižně rostou i mzdy. Ve 2. čtvrtletí rostly reálné mzdy o 5,3 % y/y (ČNB očekávala 4,5 % y/y). 

ČNB tak má důvod být i nadále opatrná, což potvrdila na posledním zasedáni, kde se centrální bankéři jednomyslně rozhodli ponechat sazby beze změny. Aktuální repo sazba tak zůstává již od května 2025 na 3,5 %. 

Bankovní rada neměla k dispozici novou prognózu a vyhodnotila (stejně jako na minulém zasedání) rizika jako proinflační. Podle guvernéra Michla mezi hlavní proinflační rizika patří ceny služeb, nemovitostí, potravin, růst úvěrů a rychlý růst mezd. Jako jediné protiinflační riziko jmenoval guvernér kurz koruny a zároveň zdůrazňoval, že aktuální inflační tlaky neumožňují další snížení sazeb. V tomto směru se vyjadřovali již před zasedáním i další centrální bankéři jako například Jan Kubíček nebo Jan Frait. Upravujeme proto naši předpověď výhledu sazeb. Přikláníme se ke scénáři stability sazeb nejen v letošním, ale i příštím roce.

Rizika 

Riziko pro českou ekonomiku představuje především vnější prostředí. Ekonomika prozatím roste, ale zpomalení Německa by ji mohlo výrazně zasáhnout.