Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Politiky a plánování

SOTIO

16/6/2021 | 6 minut čtení

Vytisknout
Kopírovat odkaz

Politiky v onkologické oblasti

Česká republika má od roku 2006 svůj Národní onkologický program (NOP). Jeho cíle směřují k prevenci rakoviny, snižování výskytu a úmrtnosti nádorových onemocnění, ke zlepšování kvality života onkologicky nemocných, k racionalizaci nákladů na diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění a k optimalizaci přístupu k novým diagnostickým a léčebným postupům.[1] K tomuto NOP, jehož návrh vypracovala Česká onkologická společnost, se přihlásily české nemocnice i Ministerstvo zdravotnictví.[2] Onkologický plán se věnuje aspektům, jako je plynulá návaznost onkologických služeb a podpůrné a paliativní péče, ovšem nezabývá se dostatečně přístupem orientovaným na pacienty ani nestanovuje konkrétní cíle. Dokument postrádá prováděcí rámec (včetně například podrobností o vedení, harmonogramu a finančních zdrojích) a rovněž nijak neupřesňuje oblast monitorování a vyhodnocování. Kvůli jeho nekonkrétnosti v těchto aspektech lze jen těžko realizovat nějaké konkrétní a koordinované úsilí proti rakovině na národní úrovni. Jelikož program, jak už jsme zmínili, vznikl z iniciativy České onkologické společnosti, což je odborná organizace, není řádně zajištěna jeho finanční stránka a chybí mu široká společenská a politická podpora.[3]

„Co se týče obecné politiky, řekla bych, že tady chybí koncepční práce na národní úrovni,“ poznamenává prof. Jiřina Bartůňková, členka výboru České imunologické společnosti, přednostka Ústavu imunologie 2. LF Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. „Podle mého postupujeme chaoticky.“

MUDr. Tomáš Doležal, PhD., ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (iHETA), dodává: „Neexistuje jasný cíl, který by měl být dosažen během 5-10 let, ani kroky či nástroje, které by ke zlepšení vedly.“ Dobře strukturovaný plán je zejména důležitý v době nejistoty, kdy je zdrojem stability pro celou onkologii. Podle doc. MUDr. Jany Prausové, Ph.D., MBA, předsedkyně České onkologické společnosti, hrozí nebezpečí, že covid-19 naruší dřívější plány pro oblast nádorových onemocnění. „Potřebujeme dlouhodobou vizi udržitelnosti vysoce kvalitní léčby a motivaci k naplňování dlouhodobé koncepce,“ dodává. V podobném duchu hovoří také JUDr. Miroslav Špecián: „Zaznamenali jsme odklánění prostředků do jiných naléhavých oblastí, jako je covid. Je ovšem důležité mít finanční prostředky pro všechny aspekty zdravotnictví. Je potřeba vyhradit v rozpočtech peníze i na nádorová onemocnění.“

V této oblasti přitom dochází k pokroku. Stávající NOP byl revidován a aktualizován a v dubnu roku 2021 byla Ministerstvu zdravotnictví předložena jeho nová verze, byť ještě nebyla přijata. Mezi očekávanými změnami je nově důraz na multidisciplinární týmy, péči orientovanou na pacienty, nové typy léčby a preventivní a screeningové programy.[4] Podle Ing. Veroniky Cibulové, tajemnice pacientské organizace Veronica, se finální verze očekává do konce roku 2021. „Teď se dokumenty předloží všem zainteresovaným stranám. Očekávám, že jednou ze skupin, které by se k návrhu měly vyjádřit, budou také pacienti,“ dodává.

Hodnocení národního onkologického plánu v Česku podle ICP

Existence národního onkologického plánu Komplexnost onkologického plánu Prováděcí rámec onkologického plánu Monitorování
a vyhodnocování onkologického plánu
Skóre 0–2 Skóre 0–3 Skóre 0–3 Skóre 0–2
2 2 0 0

Zdroj: ICP

Pozn.: vyšší skóre znamená lepší hodnocení

Data a výzkum

Česko si vede mnohem lépe v hodnocení populačního onkologického registru: společně s Austrálií a Jižní Koreou zaujímá v tomto ukazateli přední pozici. V ČR byl plošný onkologický registr spuštěn již v roce 1976 a sběr dat je vyžadován právními předpisy. Registr každý měsíc zveřejňuje na webu aktualizovaná data, která slouží jako východisko pro návrhy, realizaci a hodnocení preventivních zdravotních programů, jakož i posouzení nákladů na onkologickou péči.[5][6] Profesorka Bartůňková to vnímá jako jeden z velkých úspěchů: „Onkologický registr funguje velmi dobře a informace se z něj dají snadno získat.“

Národní registr je považován za „vysoce kvalitní“[7] a podle hodnocení ICP pokrývá celou řadu atributů včetně incidence, demografických údajů pacientů, charakteristik nádorů, stádia onemocnění, léčby a výsledků. Je rovněž provázán s Národní zdravotním informačním systémem (NZIS), což je jednotný celostátní informační systém veřejné správy, v němž se shromažďují a zpracovávají údaje ze základních registrů orgánů veřejné správy a jenž sleduje nákladovou efektivitu konkrétních terapií, kvalitu zdravotnické péče a kapacitu zdravotnického systému.[8][9] 

V této oblasti jsou i náznaky dalších zlepšení. JUDr. Miroslav Špecián, Ph.D., člen správní rady Nadačního fondu Hippokrates, odkazuje na připravovaný zákon o elektronizaci zdravotnictví, který je momentálně projednáván v parlamentu a z něhož budou mít pacienti přímý prospěch. „Věřím, že tento zákon o elektronizaci zdravotnictví umožní mnohem lepší péči o pacienty. Umožní lepší posouzení rozsahu jim poskytované péče, například zjištění interakce mezi užívanými léky, což je pro pacienty přínosné.“

Česká republika rovněž dosáhla vynikajícího skóre v ukazateli ICP, který hodnotí úroveň rozvoje onkologického výzkumu. V síti 18 komplexních onkologických center[10] jsou dvě pracoviště (NKOC ve Fakultní nemocnici Motol a Masarykově onkologickému ústavu v Brně), která se kromě léčby zabývají také výzkumem.[11][12]

V oblasti znalostí a zkušeností si Česká republika vede velmi dobře. Ing. Cibulová zmiňuje dlouholetou historii nejen onkologického registru, ale i Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), jenž shromažďuje epidemiologická data ze zdravotnických zařízení pro pojišťovny. Prof. Bartůňková také poukazuje na působení Akademie věd ČR a tuzemskou biotechnologickou společnost zabývající se vývojem onkologických léčiv. Podle jejího názoru navzdory tomu, že zemi chybí centralizované úsilí vlády o podporu onkologického výzkumu, místní instituce účelně využívají různé formy financování.

Upevňování zdraví

Česká republika si vede dobře v ukazatelích, které hodnotí politiky zaměřené na upevňování zdraví. Česko je šesté mezi 29 zeměmi v oblasti kontroly tabáku. Podle údajů WHO splňuje tyto atributy: má politiku nebo plán na snížení užívání tabáku, dodržuje nekuřácká nařízení, zavedlo etikety se zdravotním varováním na tabákových výrobcích a prosadilo zákaz některých (nikoliv všech) reklam na tabákové výrobky. Od roku 2008 navíc usiluje o to, aby cigarety byly méně dostupné. Česko dále dosahuje vysokého hodnocení v oblasti politik podporujících zdravý životní styl a stravování. Podle WHO v ČR existují operační politiky na podporu zdravého stravování, pohybových aktivit a snižování spotřeby alkoholu. Zdá se však, že aktivity v této oblasti jsou málo viditelné. MUDr. Doležal k tomu poznamenává: „Neexistuje žádná podpora zdravého životního stylu, žádná podpora pro lidi, aby se chovali tak, aby se z nich nestali pacienti s rakovinou.“

Podpoře zdravého životního stylu je tak zjevně třeba věnovat větší pozornost. Česká republika se například potýká s problémy spojenými s vysokou mírou kouření a obezity a odborníci poukazují na skutečnost, že zvyky lidí ovlivňuje kultura. „Od doby socialismu panuje přesvědčení, že se stát o mě vždycky postará,“ připomíná profesorka Bartůňková. „Je třeba klást větší důraz na osobní odpovědnost.“ Ing. Cibulová souhlasí a dodává: „Lidé si necení zdraví coby nejvyšší hodnoty, to je dědictví minulosti.“ Doc. Prausová poukazuje na nutnost osvěty: „Řekla bych, že z hlediska obecného povědomí o významu zdravého životního stylu ve společnosti je stále co zlepšovat.“

Poznámky:

[1] Česká onkologická společnost, Národní onkologický program, 2013. K dispozici na: https://www.onconet.cz/index.php?pg=narodni-onkologicky-program--plne-zneni

[2] Linkos.cz, Seznam subjektů, které se přihlásily k Národnímu onkologickému programu ČR, 2021, https://www.linkos.cz/narodni-onkologicky-program/prihlaska-k-nop/seznam-subjektu-ktere-se-prihlasily-k-narodnimu-onkologickemu-programu-cr/

[3] Medical Tribune, Bude Národní onkologický program vládní prioritou?, 2019 https://www.tribune.cz/clanek/44996-bude-narodni-onkologicky-program-vladni-prioritoucv 

[4] Národní onkologický program České republiky. K dispozici na: https://www.linkos.cz/files/pro_odborniky/nop/Narodni-onkologicky-program---eske-republiky-2021--upraveno-vyborem---OS.pdf

[5] Linkos.cz, Národní onkologický registr, 2021. K dispozici na: https://www.linkos.cz/lekar-a-multidisciplinarni-tym/ekonomika/sledovani-a-predikce-dat-v-onkologii/narodni-onkologicky-registr/

[6] Ústav zdravotnických informací a statistiky, Národní onkologický registr. K dispozici na: https://www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat--narodni-zdravotni-registry--narodni-onkologicky-registr#o-registru

[7] American Cancer Society, The Cancer Atlas, https://canceratlas.cancer.org/data/compare/

[8] Ústav zdravotnických informací a statistiky, Národní zdravotní informační systém. K dispozici na: https://www.uzis.cz/index.php?pg=nzis

[9] Ministerstvo zdravotnictví ČR, Národní zdravotní informační systém schválil Senát, 2016. K dispozici na: https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum-mz/narodni-zdravotnicky-informacni-system-schvalil-senat/

[10] Národní síť. K dispozici na: https://www.linkos.cz/lekar-a-multidisciplinarni-tym/narodni-onkologicka-sit/

[11] Fakultní nemocnice Motol. Onkologická klinika 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. K dispozici na: https://www.fnmotol.cz/kliniky-a-oddeleni/cast-pro-dospele/radioterapeuticko-onkologicke-oddeleni/

[12] Masarykův onkologický ústav, https://www.mou.cz/

Sdílet na sociálních sítích

Sdílet na sociálních sítích

Vytisknout

Kopírovat odkaz