Politiky v onkologické oblasti
Česká republika má od roku 2006 svůj Národní onkologický program (NOP). Jeho cíle směřují k prevenci rakoviny, snižování výskytu a úmrtnosti nádorových onemocnění, ke zlepšování kvality života onkologicky nemocných, k racionalizaci nákladů na diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění a k optimalizaci přístupu k novým diagnostickým a léčebným postupům.[1] K tomuto NOP, jehož návrh vypracovala Česká onkologická společnost, se přihlásily české nemocnice i Ministerstvo zdravotnictví.[2] Onkologický plán se věnuje aspektům, jako je plynulá návaznost onkologických služeb a podpůrné a paliativní péče, ovšem nezabývá se dostatečně přístupem orientovaným na pacienty ani nestanovuje konkrétní cíle. Dokument postrádá prováděcí rámec (včetně například podrobností o vedení, harmonogramu a finančních zdrojích) a rovněž nijak neupřesňuje oblast monitorování a vyhodnocování. Kvůli jeho nekonkrétnosti v těchto aspektech lze jen těžko realizovat nějaké konkrétní a koordinované úsilí proti rakovině na národní úrovni. Jelikož program, jak už jsme zmínili, vznikl z iniciativy České onkologické společnosti, což je odborná organizace, není řádně zajištěna jeho finanční stránka a chybí mu široká společenská a politická podpora.[3]
„Co se týče obecné politiky, řekla bych, že tady chybí koncepční práce na národní úrovni,“ poznamenává prof. Jiřina Bartůňková, členka výboru České imunologické společnosti, přednostka Ústavu imunologie 2. LF Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. „Podle mého postupujeme chaoticky.“
MUDr. Tomáš Doležal, PhD., ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (iHETA), dodává: „Neexistuje jasný cíl, který by měl být dosažen během 5-10 let, ani kroky či nástroje, které by ke zlepšení vedly.“ Dobře strukturovaný plán je zejména důležitý v době nejistoty, kdy je zdrojem stability pro celou onkologii. Podle doc. MUDr. Jany Prausové, Ph.D., MBA, předsedkyně České onkologické společnosti, hrozí nebezpečí, že covid-19 naruší dřívější plány pro oblast nádorových onemocnění. „Potřebujeme dlouhodobou vizi udržitelnosti vysoce kvalitní léčby a motivaci k naplňování dlouhodobé koncepce,“ dodává. V podobném duchu hovoří také JUDr. Miroslav Špecián: „Zaznamenali jsme odklánění prostředků do jiných naléhavých oblastí, jako je covid. Je ovšem důležité mít finanční prostředky pro všechny aspekty zdravotnictví. Je potřeba vyhradit v rozpočtech peníze i na nádorová onemocnění.“
V této oblasti přitom dochází k pokroku. Stávající NOP byl revidován a aktualizován a v dubnu roku 2021 byla Ministerstvu zdravotnictví předložena jeho nová verze, byť ještě nebyla přijata. Mezi očekávanými změnami je nově důraz na multidisciplinární týmy, péči orientovanou na pacienty, nové typy léčby a preventivní a screeningové programy.[4] Podle Ing. Veroniky Cibulové, tajemnice pacientské organizace Veronica, se finální verze očekává do konce roku 2021. „Teď se dokumenty předloží všem zainteresovaným stranám. Očekávám, že jednou ze skupin, které by se k návrhu měly vyjádřit, budou také pacienti,“ dodává.
