Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Poskytované služby

SOTIO

16/6/2021 | 8 minut čtení

Vytisknout
Kopírovat odkaz

Screening a včasný záchyt

Česká republika patří mezi špičku v indexu v oblasti imunizace jako formy prevence některých druhů nádorových onemocnění. Česko má národní očkovací program proti lidskému papilomaviru (HPV) a program očkování dětí proti hepatitidě typu B – podle údajů WHO dostalo v roce 2019 tři dávky vakcíny 97 procent jednoletých dětí. Udržení této úrovně ovšem nebude jednoduché. „Vakcinace proti HPV má bohužel klesající tendenci. Před deseti roky jsme dosahovali 75% proočkovanosti mezi třináctiletými, zatímco dnes je to 60 %. Rádi bychom ale měli alespoň 80 %,“ poznamenává Ing. Cibulová. „Organizujeme osvětové kampaně, ovšem existuje tady spousta dezinformací o různých vedlejších účincích, jako je například autismus, které musíme vysvětlovat a vyvracet.“

Česko také dosáhlo plného počtu bodů v ukazateli, který hodnotí vývoj screeningu a včasného záchytu. V zemi probíhají národní screeningové programy zaměřené na karcinom děložního hrdla a karcinom prsu. Služby jako mamografické vyšetření, test na okultní krvácení do stolice, test FIT nebo screening kolorektální karcinomu (vyšetřením nebo pomocí kolonoskopie) jsou dostupné v rámci základní zdravotní péče. Doc. Prausová k tomu říká: „Česká republika je v tomto směru mimořádná, protože screeningové programy jsou zdarma, pacienti za ně neplatí.“

Hodnocení vybraných preventivních opatření v Česku podle ICP

Národní program očkování proti HPV Národní program screeningu karcinomu děložního hrdla Národní program screeningu karcinomu prsu Dostupnost mamografie nebo klinického vyšetření prsů (CBE) Dostupnost testu na okultní krvácení do stolice nebo testu FIT Dostupnost screeningu kolorektálního karcinomu vyšetřením nebo kolonoskopií
Skóre 0–1 Skóre 0–1 Skóre 0–1 Skóre 0–2 Skóre 0–1 Skóre 0–1
1 1 1 2 1 1

Zdroj: ICP

Pozn.: vyšší skóre znamená lepší hodnocení

Ing. Cibulová zmiňuje další úspěchy, jako je zavedení testování HPV DNA (dvakrát za život ženy je kryje zdravotní pojištění) a testování mutací v genu BRCA1 či BRCA2 (pro ženy s mutací je k dispozici následná péče). „Každá pacientka s rakovinou vaječníků měla být testována na mutace BRCA1 a 2, a to nejen kvůli výběru správné metody léčby, ale také proto, aby rodinní příslušníci mohli zjistit zda mutaci nezdědili a podstoupit preventivní operaci,“ dodává.

Výsledky tohoto úsilí se již projevují. „Dnes zachycujeme více nádorů, přičemž počáteční klinická stádia umíme léčit a pokročilejší stádia zpomalit, takže dokážeme zlepšit kvalitu života a prodloužit jeho délku,“ upřesňuje doc. Prausová. Ing. Cibulová dodává: „Počet úmrtí u karcinomu děložního hrdla za posledních deset let poklesl o 16 %, což pravděpodobně souvisí s velmi dobře fungujícím preventivním screeningem.“

Některé problémy ale přetrvávají. Prof. Bartůňková zmínila čekací doby: „Ze zkušenosti v naší nemocnici vím, že když dostanete pozvánku na screening, může se stát, že volný termín bude až za půl roku.“ Ing. Cibulová poznamenává: „Máme velmi dobře zorganizovaný screening tří typů karcinomu – prsu, děložního hrdla a kolorektálního. To funguje velmi dobře, ale je tady stále skupina asi 40 % lidí, kteří nepřijdou.“

Doc. Prausová zdůrazňuje úlohu lékařů v podpoře zapojení do screeningu: „Aktivně vybízíme pacienty, aby se účastnili screeningových programů, spolupracujeme s praktickými lékaři a výsledky pravidelně vyhodnocujeme, abychom zjistili, zda programy mají u těchto diagnóz dopad na prevalenci a výsledky léčby.“ JUDr. Špecián volá po širší osvětě ohledně prevence ze strany státu: „Máme pocit, že velká část leží na bedrech dobročinných organizací a soukromého sektoru a že Ministerstvo zdravotnictví toho dělá méně.“

Dostupnost služeb

Mezi 29 hodnocenými zeměmi v oblasti dostupnosti a personálního zajištění služeb je Česko druhé. V rámci veřejného systému zdravotní péče je k dispozici radioterapie a země má nejhustší síť radiačních onkologů, v čemž překonává Itálii a Německo. Česko má horší pozici v ukazateli, který hodnotí kapacitu radioterapeutických pracovišť z pohledu potřeb pacientů – zde obsadilo 12. příčku.[1] Země je mezi 29 hodnocenými státy pátá v počtu klinických onkologů na 1 000 obyvatel.

Veřejně dostupné jsou léčivé přípravky uvedené na seznamu základních onkologických léčiv Světové zdravotnické organizace (cisplatina, fluorouracil, docetaxel, imatinib, rituximab a trastuzumab).[2] Tyto onkologické léčivé přípravky jsou registrované u Státního ústavu pro kontrolu léčiv a jsou plně hrazeny zdravotními pojišťovnami.[3][4]

V České republice je účast v systému zdravotního pojištění povinná.[5] Doc. Prausová poznamenává, že v posledních letech došlo ke zlepšení ve schvalování nových, drahých terapií a zkrácení doby, než se léčivo dostane k pacientům. „Významným způsobem se zlepšil přístup k nákladným metodám léčby zhoubných nádorů, protože se nám podařilo dosáhnout dohody se zdravotními pojišťovnami,“ dodává.

Česko navíc dále rozvíjí vývojovou a výrobní kapacitu. „Poprvé jsou v České republice biotechnologické firmy, která se zbývají vývojem onkologických léků,“ poznamenává prof. Bartůňková.

Díky existenci Komplexních onkologických center (KOC) má onkologická péče v zemi obecně vysokou kvalitu. Existují ale určité nedostatky v navazující péči. Prof. Bartůňková doplňuje: „Někdy jsou to měsíce, než se lidé dostanou do KOC a jsou řádně diagnostikováni. Trvá tak velmi dlouho, než se jim dostane specializované péče.“

Další oblastí, kde je třeba zlepšení, je následná péče, například péče o pacienty po ukončené léčbě nádorového onemocnění v dětství. „Péče funguje velmi dobře, dokud pacienti nedosáhnou věku 18 let. Nad touto hranicí pak neexistuje žádný systematický plán péče o pacienty, kteří absolvovali léčbu nádorového onemocnění v dětství, včetně sledování dlouhodobé toxicity chemoterapie nebo jiné léčby,“ poznamenává prof. Bartůňková.

Co se týče paliativní péče, hodnocení ICP potvrzuje, že ve veřejném zdravotnickém systému je obecně dostupný orální morfin a rovněž jsou k dispozici služby komunitní nebo domácí paliativní péče. Podle Ing. Cibulové rozvoj služeb paliativní péče stále probíhá, i když v posledních letech je viditelné zlepšení. „Ráda bych zmínila příklad hodný následování –  ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze jsme první kliniku paliativní péče zřídili teprve minulý měsíc,“ dodává. Prof. Bartůňková poznamenává: „Od pacientů vím, že když skončí léčbu, navazující péče není tak dobrá jako péče specializovaná. Například hospice, podpůrná péče – je velmi obtížné získat nějakou dlouhodobou péči.“

Standardy péče

Česká republika zaujímá 18. místo mezi 29 hodnocenými zeměmi v ukazateli posuzujícím úroveň doporučených klinických pravidel. Česko má národní doporučené postupy, podložené praxí, ohledně léčby hlavních nepřenosných nemocí prostřednictvím primární péče. Studie ovšem zjistila, že konkrétní doporučené postupy existují jen pro některé prioritní typy nádorových onemocnění (karcinom prsu, plic, prostaty a kolorektální karcinom). V červnu roku 2019 Ústav zdravotnických informací a statistiky zveřejnil doporučené klinické postupy pro časná stádia kolorektální karcinomu a v únoru následujícího roku doporučené klinické postupy pro prevenci, detekci a léčbu karcinomu prostaty. České doporučené postupy vycházejí z německých postupů a v současné době se připravují doporučené postupy pro karcinom plic.[6][7][8] Ing. Cibulová dodává: „Pro gynekologické zhoubné nádory máme velmi dobré doporučené postupy od Evropské společnosti gynekologické onkologie, které byly schváleny a jsou v České republice široce využívány.“

Prof. Bartůňková poznamenává, že doporučené postupy se běžně využívají, i když se často jedná o zahraniční, a nikoliv místní směrnice. „Každá onkologická společnost využívá mezinárodní doporučené postupy, lidé ty postupy opravdu využívají. Jsou-li k dispozici dobré zahraniční postupy, proč vytvářet národní?“ dodává. JUDr. Špecián souhlasí: „Z mého pohledu není nezbytně nutná věc mít vlastní doporučené postupy a dělat všechno od nuly. Je to drahé, vyžaduje to finanční zajištění a klinické prostředí se neustále vyvíjí, takže to vyžaduje hodně aktualizací.“

Hodnocení podle ICP zaujímá poněkud jiný pohled a posuzuje země podle toho, zda používají národní doporučené postupy. Důvodem je zaměření indexu ICP na požadavek platnosti a použitelnosti prostřednictvím takových doporučených postupů, které jsou přizpůsobené profilu určité populace a nastavení zdravotní péče a jsou v místním jazyce, což usnadňuje jejich široké využití. „Neexistuje žádný mechanismus, který by převáděl doporučené postupy a adaptoval je na místní podmínky,“ upozorňuje na situaci v České republice MUDr. Doležal. "Jde o to, aby každý lékař, který se setkává s onkologickými pacienty, věděl, co má dělat." Jsou-li základní informace z praxe jasné, lze doporučené postupy upravit pomocí nástrojů pro adaptaci doporučených postupů, jako je ADAPTE a AGREE.

A konečně, co se týče péče orientované na pacienty, je Česko rovněž hodnoceno spíše hůře (12. místo). V zemi existuje síť 18 Komplexních onkologických center, jejímž cílem je poskytovat pacientům koordinovanou péči multidisciplinárních týmů sestávajících z klinických onkologů, radioterapeutů, diagnostiků, chirurgů, nutričních specialistů, psychologů a sociálních pracovníků.[9][10] Ing. Cibulová ovšem poznamenává: „Záleží na tom, ve které nemocnici se pacient léčí. Ne každý má přístup ke službám, jako je podpůrná terapie, péče nutričního poradce, fyzioterapie, paliativní či psychologická péče.“ JUDr. Špecián souhlasí: „Jsou problémy s dostupností psychoterapie pro úspěšně léčené pacienty nebo následné podpory, například výživového poradenství.“

Existují také názory, že nedostatečná koordinace v rámci zdravotního systému je překážkou pro moderní přístupy péče zaměřené na pacienta. "Pacient velmi často přechází od jednoho lékaře k druhému bez řádné koordinace podle klinických doporučení," poznamenává MUDr. Doležal. "Problémy s koordinací mohou vést k opožděnému přístupu k léčbě." Ing. Cibulova má podobný názor: „Péče tady není pořád orientovaná na pacienty, netočí se kolem nich, nedělá se vše pro to, aby se pacienti na své cestě cítili bezpečně, aby přesně věděli, co mají dělat, a měli všechno pod jednou střechou.“ Dále nebyly zjištěny národní doporučené postupy pro dlouhodobou následnou péči, rehabilitaci a návrat do pracovního života.

V Česku existují organizace na podporu pacientů s nádorovým onemocněním, které se snaží dostat zájem pacientů do centra diskusí o zdravotní péči a jež se podílejí na vývoji onkologické strategie státu a na rozhodování. Webové stránky České onkologické společnosti uvádějí 17 pacientských organizací.[11] V zemi působí rovněž Pacientská rada fungující v rámci Ministerstva zdravotnictví ČR a čítající 25 členů zastupujících pacientské organizace zaměřené na různá onemocnění včetně onkologických. Rada se pravidelně schází s pracovníky Ministerstva zdravotnictví ČR, slouží jako poradní orgán ministra a vydává veřejná prohlášení k legislativě týkající se pacientů a péče o pacienty.[12] „Zlepšujeme se, ale stále ještě nejsme na úrovni, o kterou usilujeme – pacienti dosud nejsou v etických komisích,“ poznamenává Ing. Cibulová. „Ráda bych viděla pacienty po boku zdravotníků a ostatních expertů například při tvorbě informovaných souhlasů: Je to srozumitelné? Bude se to průměrnému pacientovi snadno číst? Musíme také zapracovat na zahrnutí názorů a zkušeností pacientů při přípravě klinických studií.“ JUDr. Špecián poznamenává: „Historicky máme méně rozvinutou občanskou společnost než v západní Evropě. Ale stále se to vyvíjí.“

Poznámky:

[1] Výpočet provedl EUI jako podíl počtu dostupných radioterapeutických zařízení (včetně lineárních urychlovačů a kobaltových ozařovačů v soukromém i veřejném sektoru) a počtu potřebných radioterapeutických zařízení.

[2] Na základě informací z veřejné nemocnice v hlavním městě.

[3] Státní ústav pro kontrolu léčiv. K dispozici na: https://www.sukl.cz/

[4] VZP, 10+1 otázek a odpovědí týkajících se úhrady zdravotní péče pro těžce nemocné pacienty dle § 16, 2017. K dispozici na: https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/10-1-otazek-a-odpovedi-tykajicich-se-uhrady-zdravotni-pece-pro-tezce-nemocne-pacienty-dle-16

[5] Kancelář zdravotního pojištění, Health insurance system in CZ, 2016. K dispozici na: https://www.kancelarzp.cz/en/links-info-en/health-insurance-system-in-cz

[6] Klinické doporučené postupy pro časnou detekci, diagnostiku a léčbu jednotlivých stádií karcinomu prostaty, 2020. K dispozici na: https://kdp.uzis.cz/res/guideline/kdp-pro-casnou-detekci-diagnostiku-lecbu-jednotlivych-stadii-karcinomu-prostaty-final.pdf

[7] Rozpracované klinické doporučené postupy: karcinom plic. K dispozici na: https://kdp.uzis.cz/index.php?pg=kdp&id=42

[8] Klinické doporučené postupy pro časný kolorektální karcinom – klinická stádia 1 a 2 – diagnostika a léčba, 2019. K dispozici na: https://kdp.uzis.cz/res/guideline/casny-kolorektalni-karcinom-klinicka-stadia-i-ii-diagnostika-lecba-final.pdf

[9] Linkos.cz, Lékař a multidisciplinární tým. K dispozici na: https://www.linkos.cz/lekar-a-multidisciplinarni-tym/narodni-onkologicka-sit/

[10] Linkos.cz, Léčba: multidisciplinární tým. K dispozici na: https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/lecba/multidisciplinarni-tym/

[11]  Linkos.cz, Česká onkologická společnost: pacientské organizace. K dispozici na: https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/pomoc-v-nemoci/pacientske-organizace

[12] Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Pacientské organizace a pacientská rada. K dispozici na: https://pacientskeorganizace.mzcr.cz/index.php?pg=pacientske-organizace--pacientska-rada

Sdílet na sociálních sítích

Sdílet na sociálních sítích

Vytisknout

Kopírovat odkaz