Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Úvod

SOTIO

16/6/2021 | 2 minuty čtení

Vytisknout
Kopírovat odkaz

Nádorová onemocnění jsou s 27% podílem na všech úmrtích[1] v České republice druhou nejčastější příčinou úmrtí po kardiovaskulárních onemocněních. V roce 2020 bylo v zemi odhaleno asi 67 000 nových případů rakoviny a 27 000 lidí[2] na tuto nemoc zemřelo. S věkovým mediánem 43,3 let patří Česko mezi 30 nejstarších populací[3] a podobně jako v ostatních evropských státech jeho obyvatelstvo dál stárne[4].

Závažnost tohoto zdravotního problému tak bude velmi pravděpodobně narůstat. Odhaduje se, že do roku 2030 vzroste počet nových případů na cca 76 000 a počet úmrtí vzroste na přibližně 32 500[5].

Nádorová onemocnění jako příčina úmrtí, procento a pořadí (odhady)

2010 2019
Podíl nádorových onemocnění na všech úmrtích Pořadí mezi příčinami úmrtí Podíl nádorových onemocnění na všech úmrtích Pořadí mezi příčinami úmrtí
Česká republika 28,51 % 2. 26,97 % 2.
Východní Evropa 24,80 % 2. 25,18 % 2.
Západní Evropa 30,81 % 2. 30,15 % 2.
Zdroj: IHME, Global Health Data Exchange, http://ghdx.healthdata.org/gbd-results-tool

Nejčastější nádorová onemocnění (celková incidence a mortalita) (odhady, 2020)

Incidence (celková), obě pohlaví Mortalita (celková), obě pohlaví
2 3 1 2 3
Česká republika prostaty kolorek. prsu plic kolorek. slinivky
Východní Evropa kolorek. prsu plic plic kolorek. prsu
Západní Evropa prostaty prsu plic plic kolorekt. prsu
Zdroj: IARC, Cancer Today 2020, https://gco.iarc.fr/today/home

Podobně jako v jiných vysokopříjmových zemích tvoří nádorová onemocnění infekčního původu (jako je karcinom děložního hrdla, žaludku nebo jater) jen relativně malou část nových případů, zatímco typy rakoviny související s životním stylem jsou rozšířenější. Nejvyšší incidenci vykazují karcinomy prostaty, prsu, plic a ledvin nebo kolorektální karcinomy, zatímco z hlediska počtu úmrtí[6] dominují karcinomy plic, slinivky, prsu nebo prostaty a kolorektální karcinomy.

Země by měla rovněž věnovat pozornost rizikovým faktorům, které mohou mít vliv na budoucí onkologickou zátěž. Česko má vysokou míru kuřáctví tabáku (34,4 % dospělých), přičemž mezi deseti evropskými zeměmi hodnocenými v rámci indexu ICP je druhé nejhorší hned za Ruskem. Relativně vysoká je rovněž nedostatečná pohybová aktivita (31,1 % populace), byť horší situace je v Itálii, Německu, Rumunsku a Velké Británii. Dalším významným rizikovým faktorem je obezita, která postihuje 28,5 % dospělých. I v tomto aspektu je Česko mezi deseti hodnocenými evropskými státy druhé nejhorší – za Velkou Británií.

Zdroj: WHO, indikátory shromážděné pro ICP

V Česku jsou ovšem patrné i známky účinného boje proti rakovině[7]. Poměr mortality a incidence (M:I) je ukazatel, který se používá k hodnocení celkové účinnosti boje proti nádorovým onemocněním. Země, která má při stejné onkologické zátěži nižší počet úmrtí, má tento poměr nižší, tj. pravděpodobně uplatňuje úspěšnější onkologický program.

V Česku je poměr M:I pod průměrem deseti hodnocených zemí (přičemž čím je poměr nižší, tím lépe) a pohybuje se na podobné úrovni jako ve Francii, Německu a Španělsku. Dalším důležitým ukazatelem úspěšnosti jsou údaje o přežití. Přestože rozdíl mezi Českem a bohatšími evropskými zeměmi v míře pětiletého přežití není propastný, stále je co dohánět. Zatímco u karcinomu prsu je rozdíl malý, u karcinomu prostaty a tlustého střeva jsou nůžky rozevřenější.

Zdroj: Výpočty EIU vycházející z údajů IARC.

Míra pětiletého přežití (%) u vybraných nádorových onemocnění, 2010-14

Karcinom prsu Karcinom plic Karcinom prostaty Kolorektální karcinom
Česká republika 81,4 10,6 85,3 56,1
Německo 86 18,3 91,6 64,8
Francie 86,7 17,3 93,1 63,7
Španělsko 85,2 13,5 89,7 63,2
Zdroj: C Allemani a kol., „Global surveillance of trends in cancer survival 2000–14 (CONCORD-3): analysis of individual records for 37 513 025 patients diagnosed with one of 18 cancers from 322 population-based registries in 71 countries“, Lancet, 2018

Poznámky:

[1] IHME, Global Health Data Exchange, http://ghdx.healthdata.org/gbd-results-tool

[2] IARC, Cancer Today 2020, https://gco.iarc.fr/today/home

[3] CIA, World Factbook, https://www.cia.gov/the-world-factbook/field/median-age/country-comparison

[4] European Commission, Czech Republic - Population: Demographic Situation, Languages and Religions, 2021, https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/population-demographic-situation-languages-and-religions-21_en

[5] IARC, Cancer Tomorrow, https://gco.iarc.fr/tomorrow/en

[6] IARC, Cancer Today 2020, https://gco.iarc.fr/today/home

[7] The Economist Intelligence Unit, Cancer Preparedness in Latin America: the need to build on recent progress, 2019, https://worldcancerinitiative.economist.com/pdf/Roche-cancer-preparedness-in-latin-america/CANCER%20PREPAREDNESS%20IN%20LATAM.pdf

Sdílet na sociálních sítích

Sdílet na sociálních sítích

Vytisknout

Kopírovat odkaz